Přežití v přírodě 2: Jak netradičně rozdělat oheň?
Nejčastěji zapalujeme oheň pomocí zápalek nebo zapalovače. I o tom by se dal napsat článek. My se ale zaměříme na různé další způsoby, jak zapálit oheň. Některé z nich se skutečně používaly nebo dosud používají, jiné představují spíš jen zajímavé fyzikální experimenty.
Určitě už jste se setkali se zapalováním ohně pomocí lupy – čili skleněné čočky typu spojka. Pokud na ni dopadá svazek navzájem rovnoběžných světelných paprsků, spojka je soustředí do jediného bodu, takzvaného ohniska. Jsou-li to paprsky sluneční, tak se v ohnisku koncentruje společně se světlem i teplo, a pakliže se to děje na nějakém snadno vznětlivém povrchu, např. na papíru, vznikne oheň. (Dost možná proto se ohnisku dostalo tohoto českého názvu. Latinsky a anglicky se nazývá focus, což zase vyjadřuje soustředění paprsků do tohoto bodu.)
Rovněž známý je způsob zapalování ohně založený na tření. Prací proti třecí síle se mechanická energie přeměňuje na tepelnou, takže intenzivní tření mezi určitými povrchy může vést k dosažení velmi vysoké teploty a v případě přítomnosti hořlavé látky, např. suché trávy, k jejímu zapálení.
Dnes možná o něco méně známé je křesadlo, dříve se ale užívalo často. Skládá se z takzvané ocílky, což je tyčinka vyrobená ze speciální oceli, a ze škrabky. Když přejedeme škrabkou po ocílce, styčné plochy se třením prudce zahřejí a díky vysokému obsahu uhlíku v ocílce se uvolní velké množství žhavých jisker. Vletí-li tyto jiskry do nějakého snadno vznětlivého materiálu (např. do vaty nebo sena), zapálí ho.
Fyzikálně velmi zajímavé je zapalování ocelové vaty, stačí totiž k němu jakákoli obyčejná baterie (rozuměj: suchý galvanický článek). Ocelovou vatu tvoří velmi tenká vlákna z oceli, jde tedy o spleť elektrických vodičů. Když k ní přiložíme baterii, dojde ke zkratu (k uzavření elektrického obvodu bez spotřebiče čili k tzv. krátkému spojení neboli zkratu či lidově „kraťasu“). Vznikne proto zkratový proud, ale nenaroste do žádných extrémních hodnot, protože tenká ocelová vlákna mu kladou poměrně značný odpor. Bude však dostatečně velký na to, aby rozžhavil vlákna natolik, že se vata rozhoří. (Ano, i ocel je hořlavá! Její zapálení sice vyžaduje značnou teplotu a velkou plochu pro chemickou reakci s kyslíkem – ale obojí je tu splněno.)
Existují i různé chemické způsoby zapalování ohně. Jsou to ale pokusy naprosto nevhodné pro domácí experimentování, vyžadují totiž poměrně nebezpečné chemikálie, laboratoř a poučení o chemii a o bezpečnosti práce. Takže doma se do nich prosím nepouštějte, ale rádi vám je ukážeme třeba při velké science show v iQLANDII.
Je tu ale ještě poslední věc, o které bych se rád zmínil. Víme už, jak si poradit, když potřebujeme rozdělat oheň, ale nemáme zápalky ani zapalovač. Co když ale zápalky nebo zapalovač máme a všechno kolem je vlhké? Pak nám může pomoci kůra ze stromu zvaného latinsky betula (česky bříza J) – obsahuje totiž značné množství tzv. betulinu, který velmi dobře hoří a nerozpouští se ve vodě. A tak i za vlhka zůstává v březové kůře vodou nedotčená vrstva hořlaviny a nehoří sice kvůli okolní vlhkosti kdovíjak dobře, ale zapálíme ji poměrně snadno.
Zdeněk R.
Mohlo by vás zajímat
Velikonoce v iQPARKU
Jaro už se probouzí, barví, rodí a u nás si všichni hrají. A budou si hrát a tvořit i na připravovaném Velikonočním workshopu!
DIY barvohraní pro nejmenší
Voláme všechny kouzelníky! Pokud si rádi hrajete s barvami a ještě raději máte ten magický okamžik překvapení, máme vyrábění právě pro vás.
Zemětřesení
Při návštěvě iQLANDIE si v expozici Živly můžete s radostí vyzkoušet exponát Zemětřesení, zažít ale skutečné zemětřesení na vlastní kůži by byl spíše děsivý zážitek. Jedno takové minulý týden postihlo Turecko, a to nás přivedlo na…
Netradiční valentýnské přáníčko
Přemýšlíte nad chytrým dárkem ke sv. Valentýnu? Máme pro vás nápad! Vyrobte svému milému působivý zrakový klam s valentýnskou tematikou.
Lyžařské vosky
Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují.
Sněžítko
Kdo odolá a neotočí sněžítko nebo s ním trochu nezatřese? Efekt sněhu na pracovním stole nebo v pokoji, krása třpytek ve skle, oblíbená scenérie nebo hračka? Jdeme vyrábět sněžítko.
Páka
O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.
Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat
„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“…
Podzimní barvy listí
První podzimní den letos vycházel na pátek 23. září. Příroda se však podle našeho kalendáře neřídí, a proto můžeme typické podzimní jevy pozorovat mnohem dříve. Ano, řeč je hlavně o barevných změnách listů a jejich opadávání. Víte proč a jak…
Komentáře (0)