Léto v psím kožichu

Když je člověku horko, potí se, čímž se ochlazuje. Psi mají potní žlázy pouze na spodní straně tlapek a na čenichu, tudíž se pocením téměř neochlazují. Místo toho otevřou tlamu, vypláznou jazyk a zrychleně dýchají. Z nosní a ústní dutiny se tak odpařuje vlhkost a tělo se ochlazuje.

Mezi širokou veřejností stále převládá názor, že by se měli psi s dlouhou srstí na léto ostříhat nakrátko. Na následujících řádcích si vysvětlíme, proč to není dobrý nápad.

Psí srst se skládá ze dvou vrstev – podsady a pesíků. Podsadu tvoří jemné a husté chloupky, které při přechodu na letní srst z velké části vypadávají. U některých plemen však podsada v důsledku šlechtění vymizela. Pesíky jsou oproti tomu drsnější chloupky s rozmanitou strukturou a délkou. Podle typu srsti rozlišujeme například plemena s podsadou, s krátkou, dlouhou či kudrnatou srstí a také plemena zcela nebo částečně bezsrstá.

Mezi hlavní funkce srsti patří ochrana psa, například před nečistotami nebo spálením na slunci, a také termoregulace.
Z fyzikálního hlediska lze srst brát jako izolační materiál, jehož účinnost závisí právě na struktuře – v tomto případě na tloušťce vrstvy, hustotě chlupů i množství zachyceného vzduchu. Izolace se však nevyužívá jen v zimě, stejně důležitá je i v létě. Pokud psa ostříháme, výrazně se tím zmenší tloušťka izolační vrstvy mezi jeho tělem a okolním prostředím a pes se může snáze přehřívat. Vhodnější je proto nechat srst delší a pravidelně ji vyčesávat. Srst se tak provzdušní a může lépe plnit svou termoregulační funkci.

Termoregulaci neboli tepelnou výměnu mezi tělem psa a okolím lze vizualizovat pomocí termokamery. Té lze využít také k prokázání závislosti izolačních vlastností na struktuře psí srsti. Za tímto účelem jsme provedli měření na šesti psech různých plemen.

Viditelně nejhůře dopadl pes zachycený na snímku vlevo nahoře. Jde o amerického bezsrstého teriéra, důvod je tedy zřejmý – chybí mu izolační vrstva srsti. Naopak nejlépe na tom jsou psi s dlouhou huňatou srstí jako leonberger (fotka vpravo dole) či neostříhaný cavapoo (vpravo nahoře).
Nejlepší je samozřejmě přehřátí psa předcházet. Na procházky je vhodné chodit v ranních nebo večerních hodinách a během horké části dne mu dopřát pobyt ve stínu nebo v chladnější místnosti. Důležitý je také dostatečný přísun tekutin.

Zdroje:
TAYLOR, David. Velká kniha o psech. Přeložil Luděk J. DOBRORUKA. Bratislava: Gemini, 1991. ISBN 80-85265-54-0.

KWON, Claire J. QUANTITATIVE ANALYSIS OF SURFACE THERMAL PATTERNS ON CANINE BODIES USING INFRARED THERMOGRAPHY. Thesis. Pomona: Faculty of California State Polytechnic University, 2019.

WEGENKITTLOVÁ, Pavla. Termografické měření povrchové teploty psů s různými typy srsti. In: Sborník konference LabIR Edu. 2026.