Příběhy jmen – Jupiter a jeho měsíce

Název pochází z latinského Iuppiter („otec nebes“), tedy z pojmenování nejvyššího římského boha, totožného s nejvyšším řeckým bohem jménem Zeus (Diem). Podle mytologie byli Jupiterovými rodiči bůh zemědělství Saturnus a bohyně Ops. Manželka Jupitera se jmenovala Juno a měli spolu čtyři děti:

• boha války jménem Mars, po němž se jmenuje nejen čtvrtá planeta Sluneční soustavy, ale také třeba první měsíc římského kalendáře (březen, latinsky martius, anglicky march),
• boha ohně Vulcana, v jehož jménu správně tušíte původ dnešního výrazu pro sopku,
• Vestu, která byla bohyní rodinného krbu,
• a bohyni Eileithyi, která se starala o bezproblémové porody.

Základní informace a zajímavosti o planetě Jupiter:

• pátá planeta od Slunce,
• její vzdálenost od Slunce je 5,2krát větší než vzdálenost Země od Slunce,
• největší planeta Sluneční soustavy – objem Země by se do Jupiteru vešel 1321krát,
• jedna z planet, které označujeme jako plynné obry – skládá se převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin a má pevné jádro tvořené těžšími prvky,
• podobně jako ostatní plynné planety (Saturn, Uran a Neptun) má prstence, ale ty Jupiterovy jsou slabé, ze Země stěží viditelné.

Jupiterovy měsíce

Základní informace

• Čtyři největší měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto byly objeveny už v roce 1610 astronomem a fyzikem Galileem Galileim, proto se jim říká Galileiho měsíce.
• Do roku 2017 bylo objeveno dalších 65 Jupiterových měsíců.
• V posledních letech jsou časté objevy dalších, aktuálně jich je všech dohromady 97.

Názvy Jupiterových měsíců

Dříve se Jupiterovy měsíce pojmenovávaly podle postav, s nimiž měl vládce bohů podle pověstí milostný poměr. Zajímavostí je, že to byli vedle žen i muži. Pro později objevené měsíce se volily názvy podle Jupiterových potomků a měsíce objevené v posledních letech mají jen provizorní označení jako např. S/2022 J3 (čti: satelit objevený v roce 2022 jako toho roku třetí nový měsíc planety Jupiter).

Zatímco Římané vnímali nejvyššího z bohů jako strážce řádu a spravedlnosti, Řekové si o něm rádi vyprávěli pověsti, ve kterých působil lidštějším dojmem. Mezi nejoblíbenější patřily historky o jeho milostných avantýrách. Pojďme si společně některé z nich připomenout.

Io

Podle řeckých pověstí byla Io kněžka bohyně Héry, manželky nejvyššího boha Dia, a stala se Diovou milenkou. Podle některých verzí příběhu sám Zeus proměnil Io v krávu, aby ji před svou žárlivou manželkou ochránil, Héra na ni ale poslala velkého ováda a ten ji pronásledoval a nenechal chvíli na pokoji. Zahnal ji až k severozápadnímu moři, které se dnes mimochodem jmenuje Jónské (Ionian Sea). Nakonec se dostala do Egypta a po proměně zpět do lidské podoby se z ní stala egyptská bohyně Ísis.

Zajímavosti o měsíci Io:

• má aktivní sopky, jejichž láva tryská do kilometrové výše,
• různé sloučeniny síry způsobují pestré zbarvení povrchu (červené, žluté, zelené, bílé, černé).

Europa

Také Europa byla podle pověsti krásná dívka, do které se Zeus zamiloval. A i tady, stejně jako v předchozím případě, se objevuje motiv proměny do podoby dobytka, tentokrát se však proměnil sám Zeus v mladého býka. Europa mu podala trs trávy a neodolala pobídce, aby na Dia nasedla. Zeus s ní přeplaval moře a na ostrově Kréta se proměnil zpět do své božské podoby. Zplodil s Europou tři sny, z nichž nejznámější je král Mínós.

Zajímavosti o měsíci Europa:

• pojmenoval ji německý astronom Simon Marius, který objevil tento Jupiterův měsíc současně s Galileem Galileim (v roce 1610), ale nezávisle na něm,
• je pokrytá hladkým ledovým povrchem s prasklinami, které vedly vědce k hypotéze, že by se pod ledem mohl skrývat oceán kapalné vody a umožňovat mimozemský život.

Ganymedes

Ganymedes byl podle pověsti syn trójského krále. Byl tak krásný, že si ho všiml i Zeus, proměnil se v orla, přenesl Ganymeda na Olymp a udělal z něj číšníka bohů. Tím ale urazil a rozzlobil svou manželku Héru, protože do té doby byla číšnicí bohů její dcera Hébé. Ganymedes byl pak vynesen na oblohu a najdeme ho tam v podobě souhvězdí Vodnáře.

Zajímavosti o měsíci Ganymedes:

• je to největší měsíc sluneční soustavy,
• také může skrývat podpovrchový oceán kapalné vody,
• jeho atmosféra obsahuje kyslík,
• jeho povrch se skládá z jedné třetiny z tmavších oblastí s mnoha krátery a za dvou třetin ze světlejších oblastí protkaných trhlinami.

Callisto

Také Callisto oplývala neobvyklou krásou a Zeus ji mohl získat leda lstí nebo násilím. Podle některých verzí změnil svou podobu v nerozeznatelnou od bohyně lovu Artemis, k jejíž družině Callisto patřila. Jakmile se ukázalo, že Callisto čeká Diova syna, Artemis ji vyhnala a osamělá Callisto porodila v lese syna Arkada. Diova nevěra opět rozzlobila Héru a ta se pomstila proměněním Callisto v medvědici. Když Arkas dospěl, stal se lovcem a málem svou matku omylem zabil, čemuž ale Zeus naštěstí zabránil tím, že proměnil Arkada v medvěda a oba je vyzvedl na oblohu. Najdeme je tam v souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda.

Zajímavosti o měsíci Callisto:

• je to druhý největší Jupiterův měsíc,
• má vázanou rotaci – směřuje k Jupiteru stále stejnou stranou, stejně jako náš Měsíc k Zemi,
• obíhá okolo Jupiteru ve větší vzdálenosti než ostatní Galileovy měsíce (Io, Europa a Ganymedes), a proto je méně ovlivňován slapovými jevy a tolik se kvůli nim nezahřívá.

Metis, Adrastea, Amalthea a Thebe

Za Metis se šel Zeus nejprve poradit, jak sesadit svého otce Krona z trůnu. Poradila mu podat Kronovi med smíchaný s dávidlem a díky tomu Zeus zachránil své bratry a sestry, které Kronos předtím spolkl jako novorozeňata.

Později se Zeus setkal s Metis znovu, zatoužil po ní, a přestože mu nějakou dobu unikala, nakonec ji dostihl a polapil a ona otěhotněla. Tím ale vyvstalo riziko, že Zeus – stejně jako předtím jeho otec Kronos – přijde kvůli potomkovi o moc. A tak Zeus Metis omámil a spolkl. Takový pěkný, v jejich rodině již tradiční způsob, jak se někoho zbavit.

Zajímavosti o měsíci Metis:

• Ze všech dosud objevených Jupiterových měsíců je k planetě nejblíž.
• Poprvé se objevil v roce 1979 na snímcích sondy Voyager, podobněji jej zdokumentovala v roce 2000 sonda Galileo.
• Jeho povrch je posetý krátery.
• Materiál vymrštěný z tohoto měsíce pravděpodobně přispívá k tvorbě Jupiterova prstence.

Adrastea

Když se Zeus narodil, hrozila mu smrt od jeho otce Krona. Aby ho jeho matka zachránila, dopravila ho na Krétu a tam se o něho staraly lesní nymfy Adrastea a Ídaia. Krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. Před nebezpečím ho chránili horští démoni Kúrétové.

Zajímavosti o měsíci Adrastea:

• společně s Metis se nachází na okraji jasného Jupiterova prstence,
• předpokládá se souvislost vzniku tohoto prstence s oběma měsíci.

Amalthea

Také Amalthea byla lesní nymfa a hned po Diově narození se o něho starala. Uměla se proměnit v kozu a poskytovala mu čerstvé mléko. A proč to bylo potřeba? Diův otec – v řecké mytologii Kronos, v římské Saturn – vyslechl věštbu, podle které ho jeden z jeho potomků měl připravit o trůn, a proto všechny své děti hned po narození polykal. Avšak Diova matka se po předchozích zkušenostech rozhodla své v pořadí již šesté dítě zachránit a schovala Dia na Krétě. Později došla věštba naplnění, Zeus zachránil své sourozence, otce skutečně sesadil z trůnu a ujal se vlády nad světem.

Zajímavosti o měsíci Amalthea:

• je to malý načervenalý měsíc nepravidelného tvaru,
• jeho hustota je velmi nízká, pravděpodobně se skládá z porézního ledu s úlomky hornin.

Thebe

Thebe je jméno Diovy dcery. Jmenuje se po ní také řecké město Théby, které bylo ve starověku velmi významným sídlem. Pocházeli z něj Hérakles, Dionýsos, Oidipus, Antigona i další známé postavy řecké mytologie.
Měsíc Thebe má necelých 100 km v „průměru“ a objevila jej před 47 lety sonda Voyager 1.

Z mnoha dalších Jupiterových měsíců zmíníme ještě aspoň tři.

Himalia – podle pověstí další z mnoha Diových milenek. V tomto případě nejvyšší bůh k zplození potomků nevyužil proměnu ve zvíře, ale v úrodný déšť. S Himalií měl tři děti – Spartaea, Kronia a Kyta.
Himalia je Jupiterův největší nepravidelný měsíc, má „průměr“ přibližně 150 km.

Valetudo – Podle pověstí šlo o bohyni dobrého zdraví a čistoty. V řečtině její jméno zní Hygeia a můžeme v něm najít původ slova hygiena.
Tento měsíc obíhá Jupiter takovým způsobem, že je tu velké riziko srážky s jinými tělesy v okolí planety. Můžete se tak setkat s jeho označením „podivín“ nebo „sebevrah“.

Carme – Byla bohyní sklizně a další milenkou boha Dia, zplodila s ním bohyni hor a lovu Britomartis, která bývá někdy považována za stejnou bohyni, jakou můžeme znát pod jmény Artemis nebo Athéna.
Měsíc Carme je jeden z největších Jupiterových měsíců s nepravidelnou dráhou oběhu a jmenuje se podle něj celá rodina měsíců s podobnými dráhami a pravděpodobně i společným původem, tzv. rodina Carme. Objeven byl v roce 1938.

Jak jsme uvedli na začátku, v současnosti je známo téměř sto Jupiterových měsíců. Možná budou přibývat ještě další. Všem jsme se tu samozřejmě věnovat nemohli. Zaměřili jsme se jen na některé z těch, jejichž názvy vycházejí z antické mytologie. Ale kdo ví, třeba i některé z těch dosud jen provizorně pojmenovaných měsíců získají nějaké zajímavé názvy…

Řecké výrazy použité v tomto článku se objevují v různých pravopisných variantách – podle toho, zda označují mytologickou postavu, či astronomický objekt. My jsme se ale rozhodli je používat vždy v jediné variantě, a to v té astronomické.