Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Září je takové pondělí mezi měsíci 

Září je takové pondělí mezi měsíci 

04.10.2021

Všimli jste si někdy, že názvy měsíců převzaté z latiny (anglicky september, october, november, december) svým názvem odpovídají číslům 7, 8, 9 a 10? Jenom to pořadí jaksi nesouhlasí. V článku si o tom povíme více. 

Za první úpravy v kalendáři může Julius Caesar, který od roku 45 př.n.l. zavedl Juliánský kalendář. Potvrdil tím zvýšení počtu měsíců na 12 (přidanými měsíci byly dnešní leden a únor).  

Starořímský kalendář, který se používal před Juliánským, měl původně pouze 10 měsíců.  

  • mensis Martius (= březen) – podle boha války Marta 
  • mensis Aprilis (= duben) – z aphrilis < Aphrodite, Afrodita, neboť tento měsíc byl zasvěcen Venuši 
  • mensis Maius (= květen) – podle boha Maia, ochránce vzrůstu 
  • mensis Junius (= červen) – podle královny bohů Junony 
  • mensis Quintilis (= červenec) – pátý měsíc 
  • mensis Sextilis (= srpen) – šestý měsíc 
  • mensis September (= září) – sedmý měsíc 
  • mensis October (= říjen) – osmý měsíc 
  • mensis November (= listopad) – devátý měsíc 
  • mensis December (= prosinec) – desátý měsíc 

Později byly přidány měsíce mensis Ianuarius (= leden) – podle boha Jana, který je považován za boha začátku, a mensis Februarius (= únor) – od slova februa, obřadné očistné prostředky používané v únoru. Únor je přestupný měsíc z toho důvodu, že původně přidávaný den se přidával na konec roku, tedy před první březnový den. 

Julius Caesar svou reformou potvrdil všech 12 měsíců, provedl ještě několik úprav a v jeho podobě se kalendář, po něm nazývaný Juliánský, používal až do roku 1582, kdy jej nahradil Gregoriánský kalendář.  

Nástupce Julia Caesara Marcus Antonius přejmenoval na Caesarovu památku červenec na Julius (patrně proto, že se Julius Caesar 13. července roku 100 př.n.l. narodil). Pro červenec převzala název z latiny většina jazyků (např. anglicky July, slovensky Júl apod.).  

Další úpravy udělal císař Augustus. Srpen pojmenoval po sobě August a prodloužil ho na 31 dní. Přece nebude mít jeho měsíc méně dní než předchozí Caesarův červenec. Traduje se historka, že den údajně odebral z února.  

Název byl opět ve většině jazyků převzat z latiny, ale čeština ho změnila pravděpodobně podle srpu, což je náčiní hojně využívané při sklizni a žních, které právě na tento měsíc připadají. 

Díky Augustovi mají oba měsíce dohromady 62 dní a díky Marii Terezii máme školní prázdniny (aby děti mohly pomáhat na polích během žní, ne se jen válet u vody). 

 

Petr D.

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Gagarin – 60 let pilotované kosmonautiky

Dne 12. dubna 1961 se začala psát historie pilotované kosmonautiky. Jurij Alexejevič Gagarin jako první člověk obletěl Zemi v kabině kosmické lodi Vostok 1. Na oběžnou dráhu jej z kosmodromu Bajkonur vynesla raketa významného konstruktéra…

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace