
- Vesmír
Všimli jste si někdy, že názvy měsíců převzaté z latiny (anglicky september, october, november, december) svým názvem odpovídají číslům 7, 8, 9 a 10? Jenom to pořadí jaksi nesouhlasí. V článku si o tom povíme více.
Za první úpravy v kalendáři může Julius Caesar, který od roku 45 př.n.l. zavedl Juliánský kalendář. Potvrdil tím zvýšení počtu měsíců na 12 (přidanými měsíci byly dnešní leden a únor).
Starořímský kalendář, který se používal před Juliánským, měl původně pouze 10 měsíců.
Později byly přidány měsíce mensis Ianuarius (= leden) – podle boha Jana, který je považován za boha začátku, a mensis Februarius (= únor) – od slova februa, obřadné očistné prostředky používané v únoru. Únor je přestupný měsíc z toho důvodu, že původně přidávaný den se přidával na konec roku, tedy před první březnový den.
Julius Caesar svou reformou potvrdil všech 12 měsíců, provedl ještě několik úprav a v jeho podobě se kalendář, po něm nazývaný Juliánský, používal až do roku 1582, kdy jej nahradil Gregoriánský kalendář.
Nástupce Julia Caesara Marcus Antonius přejmenoval na Caesarovu památku červenec na Julius (patrně proto, že se Julius Caesar 13. července roku 100 př.n.l. narodil). Pro červenec převzala název z latiny většina jazyků (např. anglicky July, slovensky Júl apod.).
Další úpravy udělal císař Augustus. Srpen pojmenoval po sobě August a prodloužil ho na 31 dní. Přece nebude mít jeho měsíc méně dní než předchozí Caesarův červenec. Traduje se historka, že den údajně odebral z února.
Název byl opět ve většině jazyků převzat z latiny, ale čeština ho změnila pravděpodobně podle srpu, což je náčiní hojně využívané při sklizni a žních, které právě na tento měsíc připadají.
Díky Augustovi mají oba měsíce dohromady 62 dní a díky Marii Terezii máme školní prázdniny (aby děti mohly pomáhat na polích během žní, ne se jen válet u vody).