Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Zatmění Slunce

Zatmění Slunce

08.06.2021

Jeden z nejúžasnějších nebeských úkazů nastává, když Měsíc na obloze vstoupí před sluneční kotouč. Už samotné částečné zatmění je nevšední úkaz, mrazení v nás ale vyvolá, máme-li možnost vycestovat za zatměním úplným. Speciálním případem je zatmění prstencové. V článku si stručně vysvětlíme, jak tento úkaz nastává a kdy jej budeme moci sledovat u nás a v zahraničí.

Zatmění nastává, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, ale zároveň musí být také v přímce Slunce – Země. Dráha Měsíce je totiž skloněná asi o pět stupňů vůči rovině, ve které obíhá Země kolem Slunce, takže se Měsíc většinou netrefí do zemského stínu, nebo se netrefí před sluneční kotouč. Když se tak stane, potom ve fázi novu nastává zatmění Slunce a ve fázi úplňku zatmění Měsíce, jak ukazuje schematický obrázek.

zatmění-schéma-iQBLOG

Vtip ovšem je, že dráha Měsíce není jen skloněná, ale navíc ještě nejde o kružnici, nýbrž o mírně protáhlou elipsu. Na našem iQBLOGU už jsme popisovali, že díky tomu vídáme někdy na obloze tzv. superúplněk – tedy situaci, kdy je Měsíc zrovna nejblíže k nám a zrovna je v úplňku. A podobně zvláštní to může být i při zatmění Slunce. Někdy stín Měsíce nedopadne až na zemský povrch, protože Měsíc je sice v novu, trefí se na Slunce, ale je od nás zrovna dál. Nastává tzv. prstencové zatmění. Příkladem takového úkazu je i zatmění 10. června 2021, kdy v České republice nastává zatmění částečné a například v Grónsku by pozorovatel spatřil zatmění prstencové. Ukázka je na videu z našeho planetária.

V úvodu je zmíněno, že dechberoucí zážitek vyvolávající mrazení je pozorování úplného zatmění Slunce. Člověk je živočišný druh jako každý jiný a na úplné zatmění většinou reaguje naprosto nečekaně. Při částečném zatmění se třeba jen trochu zešeří, ale během zatmění úplného se náhle ochladí až o deset stupňů, ptáci ztichnou, Slunce za plného dne zcela zmizí z oblohy a kolem něj se objeví fascinující koróna a jasné hvězdy. Krajina během minuty doslova pohasne a všude kolem obzoru je vidět soumrak jako při západu Slunce. Když se Slunce opět vynoří a ukáže své první paprsky, objeví se na obloze tzv. diamantový prsten. Zatmění končí, krajina se náhle rozsvítí a lidé většinou tleskají. Naprosto spontánně reagují na nepředstavitelně úchvatný zážitek, který umí připravit jen příroda sama. Ještě se divíte, že se za tímto úkazem vydává tolik lidí?

diamantovy-prsten-iQBLOG

V České republice nastane úplné zatmění Slunce až 7. října 2135. Pás totality, odkud bude tento úkaz pozorovatelný, projde jen od severních Čech, přes východní Čechy až po severní Moravu a Slezsko. Dokonce ani v Praze nenastane zatmění úplné. Tak vzácné to je. Ale nemusíme zoufat. V druhé polovině 20. let 21. století se hned tří zatmění dočká Pyrenejský poloostrov. Ano, musíme se tam vydat, ale bude co pozorovat.

12. 8. 2026 projde pás úplného zatmění severně od Madridu. Slunce bude nízko nad západním obzorem a úplná fáze bude dlouhá asi minutu a 45 sekund.
2. 8. 2027 projde úplný stín Měsíce jižním okrajem Španělska, ale také letovisky v Tunisku a Egyptě. Slunce se dopoledne schová až na 6 minut a 23 sekund, což je už mimořádně dlouhé zatmění.
26. 1. 2028 nastane krásné prstencové zatmění, kdy při pohledu z jižního Španělska se téměř zapadající Slunce zakryje Měsícem, ale kousíček z něj zůstane jako zářící prstýnek.

A v České republice? 25. 10. 2022 dopoledne nastane částečné zatmění, které bude výraznější než to 10. 6. 2021. Slunce bude zakryto z více než jedné třetiny. Další částečné zatmění nastane 29. 3. 2025, zákryt bude však opět ani ne dvacet procent, a pak už tedy ono velké částečné zatmění 12. 8. 2026, kdy zmizí více než tři čtvrtiny slunečního kotouče, které bude ve Španělsku vidět jako úplné. Jak vidíte, máme se tedy na co těšit.

A co nám říká pohled do minulosti a vašich vzpomínek? Určitě nejvíce asi utkvělo částečné zatmění Slunce 20. března 2015, protože bylo krásné počasí a zákryt Slunce byl poměrně výrazný, jak vidíte i na přiložených záběrech. Pamětníci si však nejvíce vybaví velké evropské zatmění 11. srpna 1999, kdy pás totality jen velmi těsně minul jih našeho území. Zlobilo tehdy počasí, ale úplné zatmění tehdy spatřili šťastlivci v Rakousku, a hlavně v Maďarsku kolem Balatonu, kde se nádherně na poslední chvíli vyjasnilo. Na závěr článku tedy přidáváme ještě pohled na změnu osvětlení krajiny během částečného a úplného zatmění Slunce v Maďarsku. Všimněte si, jak se rozsvítily lampy, které reagovaly na náhlou tmu.

zatmeni-iQBLOG

Ať už budete sledovat jakékoliv zatmění Slunce, mějte na paměti, že může dojít k nevratnému poškození zraku. Vždy použijte bezpečnou metodu pozorování Slunce. Tedy nejlépe speciální solární fólii, projekci Slunce dírkou či dalekohledem na papír a podobně. Průběh zatmění 10. června 2021 včetně ukázek, jak pozorovat Slunce, a další doplňující informace, jsou v našem online přenosu na Youtube kanálu iQLANDIA.

iQTIP: Rozlišujete následující pojmy – zatmění – zákryt – přechod – exoplaneta? Jistě jste si všimli, že během zatmění Slunce vstupuje Měsíc před sluneční kotouč a zčásti, nebo úplně, ho zakrývá. Měli bychom tedy tento úkaz nazývat zákryt Slunce Měsícem. Lidově se však vžil pojem zatmění. Skutečné zatmění je však jev, kdy nějaké těleso vstupuje do stínu jiného tělesa. Proto hovoříme o zatmění Měsíce, když vstoupí do stínu Země. Stejně můžeme pozorovat zatmění Jupiterových měsíců nebo jejich zákryty planetou Jupiter. Opět podle toho, zda se měsíček zrovna schová za planetu, nebo zda vstoupí do stínu Jupiteru. Zákrytem Slunce je vlastně i přechod Venuše nebo Merkuru přes Slunce, ale jak vidíte, opět používáme pojem přechod a ne zákryt. Tyto přechody těles před mateřskou hvězdou nám umožňují objevit planety u jiných „sluncí“, tzv. exoplanety.


Zdroje:

Částečné zatmění 10. června 2021:

https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/

Stránka k zatměním na astro.cz:

https://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html

Zatmění pohledem Klubu astronomů Liberecka:

http://udalosti.astro.cz/?s=zatm%C4%9Bn%C3%AD+Slunce

 

Martin G.

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Meteorický roj Perseidy

Sluneční soustavou se prohání řada komet, které při průchodu kolem Slunce uvolňují množství plynu a prachových částic. Zanechávají tak za sebou proud meteoroidů. Když se později Země na své pouti kolem Slunce střetne s tímto proudem, vidíme…

Život na ISS

ISS neboli Mezinárodní vesmírná stanice je stále tím nejvýznamnějším místem, kde lze studovat vliv mikrogravitace (zjednodušeně stavu beztíže) na život člověka. Místo, kde lze vyvíjet nové léky a materiály. Dokáží si lidé obstarat základní…

Komety 

V historii lidstva byly pozorovány nespočetněkrát. Pro starověké civilizace komety představovaly znamení od samotných bohů – byly zvěstovatelkami příchozích katastrof, ale někdy také například dobrým znamením blížící se hojné úrody.…

Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat 

„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“…

Apollo 17 a Saturn V

7. prosince 1972 odstartovala obří raketa Saturn V s poslední misí Apollo 17 k Měsíci. 14. 12. 2022 je to 50 let od doby, kdy lidská noha naposledy opustila povrch Měsíce. Po půlstoletí obíhá Měsíc kosmická loď Orion, která…

Nová éra v dobývání Měsíce: start rakety SLS a kosmické lodi Orion

Raketa SLS (Space Launch System) je nová super těžká raketa vyvíjená americkou národní společností NASA, která ji plánuje společně s kosmickou lodí Orion využívat k dopravě lidí na Měsíc. SLS tak naváže na legendární Saturn V, který na…

Letní slunovrat

Letní slunovrat je astronomy přesně stanovený okamžik, kdy Slunce má největší deklinaci nad nebeským rovníkem. Latinsky se mu říkalo solstitium, což se přeneslo do anglického summer solstice. Kdy slunovrat nastává? Jaké to má důsledky na náš…

Jak funguje dalekohled 

Dalekohled, to jsou přece dvě čočky, které přibližují obraz vzdálených objektů. Jak to funguje, je jasné. Nebo že by to přeci jen bylo složitější? Ukážeme si, že dalekohledů je několik různých typů, a také si vysvětlíme, jak se chová světlo,…

Venuše jako Jitřenka a Večernice 

Planeta Venuše nese jméno po bohyni krásy a lásky. Její římská obdoba navazuje na řeckou bohyni Afroditu. Jako výrazná hvězda se zjevuje pravidelně na večerní nebo ranní obloze. V takovém případě často říkáme, že je z ní…

Jež(íš)kovy voči

Naše iQPLANETÁRIUM Vám nově nabídne originální vánoční pořad  „Jež(íš)kovy voči“. V badatelském ringu proti sobě stanou Ježíšek a Santa Claus.