Brownův pohyb
Fyzikální jev, jehož objev je připisovaný skotskému botanikovi. Proč je Brownův pohyb zajímavým fenoménem, co jej způsobuje a kde se s ním můžeme setkat v reálném životě?
Nebojíte se dělat pokusy sami na sobě? Pojďte si s námi vyzkoušet, jak si lidské tělo dokáže poradit s jedním molekulárním obrem pomocí vlastních slin. Řeč je o trávení škrobu – běžné kuchyňské suroviny, zásobního polysacharidu, konečného produktu fotosyntézy rostlin a makromolekuly složené z tisíců pravidelně se opakujících glukózových jednotek.
Škrobová zrna jsou pro rostliny takové molekulární baterky na jedno použití. Rostlina do nich uloží energii slunečního záření, a tu si pak z baterky uvolní, když potřebuje palivo pro své biochemické procesy. Tuto rostlinnou energetickou bombu si oblíbilo i mnoho živočichů, včetně lidí. Škrob tvoří od nepaměti jeden za základních zdrojů energie. Najdeme ho v bramborách, všech obilovinách, luštěninách, rýži a v některých dalších plodech. V těle se pozvolna rozkládá na jednodušší cukry, a tím dodává tělu energii po delší dobu, přičemž i hladina cukru v krvi stoupá postupně a nikoliv skokově, jak je tomu při konzumaci jednoduchých cukrů.
Pokus ve videu Vám nejdříve ukáže, jak se dá odhalit přítomnost škrobu v potravinách pomocí jodové tinktury. Škrob se skládá ze dvou různých struktur – prostorově rozvětveného amylopektinu a šroubovicové amylózy, která vytváří tmavě modrý komplex s molekulou jódu (I2). Proto kdykoliv v chemii potřebujeme zjisti přítomnost škrobu, nebo naopak přítomnost jódu, využijeme tuto barevnou důkazovou reakci.
Stejně barevná reakce nám pomůže i při druhém pokusu, při kterém budeme zkoumat, jak se škroby rozkládají v ústech pomocí trávícího enzymu – α-amylázy (neboli ptyalinu). Původně modré zbarvení škrobu s jódem se po přídavku slin postupně odbarví, což nám ukazuje, že škrob mizí. Ptyalin ze slin ho totiž rozkládá na kratší jednotky (dextriny a oligosacharidy), které již modré zbarvení s jódem neposkytují. Trávení cukrů pak pokračuje v tenkém střevě pomocí pankreatické amylázy a dalších enzymů až na jednoduché cukry, především glukózu. Ta se vstřebává stěnou tenkého střeva do krve a putuje jako palivo k různým tkáním.
Další video k článku najdete ZDE.
Náš iQTIP:
Pokud máte doma větší zásoby škrobu, můžete si užít hodně zábavy i s následujícím pokusem, při kterém si vyrobíte slizkou bažinu pozoruhodných vlastností. Pokud do bažiny udeříte silně pěstí, bude se Vám zdát tvrdá jako beton, pokud však nepoužijete sílu, bažina Vám doslova proteče mezi prsty.
