- iQ inspirace
Podzimní barvy listí
První podzimní den letos vycházel na pátek 23. září. Příroda se však podle našeho kalendáře neřídí, a proto můžeme typické podzimní jevy pozorovat mnohem dříve. Ano, řeč je hlavně o barevných změnách listů a jejich opadávání. Víte proč a jak k tomu dochází?
Barevný, či spíše odbarvený podzim?
Za krásnými a uklidňujícími odstíny zeleného listoví stromů stojí přírodní barvivo zvané chlorofyl. Jak si všichni pamatujeme, díky němu může probíhat proces fotosyntézy, kdy rostlina zachycuje sluneční záření a následně ho využívá k tvorbě organických látek – cukrů a veledůležitého vedlejšího produktu – kyslíku.
Zbavit se zátěže
Ke konci vegetačního období (když se zkracuje den a klesá teplota) se v rostlinách začnou uvolňovat hormony, které je připravují na zimní období. Z listů se stahují důležité látky a živiny, jež si rostlina uskladní v jiných částech. Chlorofyl se začne rozkládat, protože fotosyntéza se stává se slábnoucími slunečními paprsky méně a méně efektivní. Navíc vyživovat všechny listy je pro rostlinu velice náročné. Denně se z listů jednoho stromu s korunou o průměru 5 metrů odpaří klidně i 50-60 litrů vody (také vás teď trklo, proč je dobré mít ve městech spoustu zeleně?). To si rostlina v období, kdy bude zmrzlá půda, nemůže dovolit. Listů se tedy zbaví. Než k tomu ale dojde, listy změní barvu.
Přiznej barvu
Chlorofyl není jediným barvivem přítomným v listech stromů. Nachází se zde i tzv. karotenoidy a antokyany. Jejich barva začne být zřetelná až potom, co začne mizet převažující zelený chlorofyl.
Mezi první stromy hlásající změnou barvy příchod podzimu patří břízy, habry či topoly. V listech postupně převáží xantofyl ze skupiny karotenoidů, který také najdeme v pampeliškách, slunečnicích či vaječném žloutku. Ty nejzářivější žluté listy má jinan dvoulaločný. Je to díky speciální látce, která se chová jako optický zjasňovač (podobné látky se používají ve zvýrazňovacích fixách).
Listy dubů a javorů jdou zase dooranžova díky karotenu. Když se v listech začne ukládat hodně tříslovin, zbarví se až dohněda. Hřejivé odstíny červené barvy způsobují antokyany, látky běžně se nacházející v borůvkách, ostružinách, malinách, jahodách, červeném zelí atd.
Konečné zbarvení listů závisí na počasí. Za slunečného, teplého podzimu mají koruny stromů sytější a výraznější barvy. Naopak mráz a déšť působivým barvám podzimu neprospívá.