Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Nová éra v dobývání Měsíce: start rakety SLS a kosmické lodi Orion

Nová éra v dobývání Měsíce: start rakety SLS a kosmické lodi Orion

29.08.2022

Raketa SLS (Space Launch System) je nová super těžká raketa vyvíjená americkou národní společností NASA, která ji plánuje společně s kosmickou lodí Orion využívat k dopravě lidí na Měsíc. SLS tak naváže na legendární Saturn V, který na přelomu 60. a 70. let minulého století dopravil k Měsíci astronauty lunárního programu Apollo. Aktuální program je pojmenován Artemis podle řecké bohyně lovu a Měsíce. První start v rámci tohoto programu a zároveň první start rakety SLS je naplánován na 29. srpna 2022, kdy se loď Orion umístěná na vrcholu rakety vydá k Měsíci prozatím bez posádky. Každopádně tak ale začne nová éra v dobývání Měsíce.

Raketa SLS sestává z centrálního stupně a dvou postranních urychlovacích bloků SRB (Solid Rocket Booster). Centrální stupeň je oranžový, což je způsobeno přirozenou barvou izolační pěny, a nacházejí se na něm 4 raketové motory RS-25, které spalují kapalný, silně podchlazený vodík a kyslík. Stejné motory se nacházely ve trojicích na zadní části amerických raketoplánů. I postranní boostery mají původ v programu Space Shuttle. Pro program SLS byly však výrazně modernizovány, a dokonce jsou nyní i o jeden segment delší, a na délku tak měří 54 metrů. Tyto urychlovací stupně jsou na tuhé pohonné látky a při startu vyvinou 75 % celkového tahu rakety.

Celkem má vzniknout dokonce pět verzí rakety SLS. První verze, která se postará o mise Artemis I až Artemis III, měří na výšku 98 metrů, v průměru má přes 8 metrů a na nízkou oběžnou dráhu Země je schopná vynést 95 tun nákladu. Postupně bude tato verze, která je označovaná jako Block 1, nahrazena většími a silnějšími verzemi Block 1B a Block 2. Největší verze pro program Artemis bude mít na výšku neuvěřitelných 111 metrů a její nosnost na nízkou oběžnou dráhu Země bude 130 tun. Další dvě verze by pak měly vzniknout pro vynášení jiných nákladů, a to například různých kosmických sond, které budou směřovat k plynným obrům nebo k jiným objektům  v odlehlých oblastech Sluneční  soustavy.

srovnani

Obrázek 2: Porovnání SLS (uprostřed) a dalších významných raket. Zdroj: BBC

Kosmická loď Orion

Kosmická loď Orion se skládá ze dvou hlavních částí – z modulu pro posádku (Crew Module – CM) a ze servisního modulu (Service Module – SM). Modul pro posádku se vzhledem trochu podobá velitelskému modulu lodi Apollo, je však modernější, znovupoužitelný a je pro čtyři osoby. Na spodní části tohoto modulu se nachází tepelný štít, jež ochrání posádku před spalujícím žárem, který při vstupu zpět do zemské atmosféry dosáhne 2500 °C. Druhá část, tedy servisní modul, pak zajištuje systémy podpory života a nacházejí se na něm pohonné systémy a solární panely. Zatímco modul pro posádku vyvíjí americká NASA, servisní modul kompletně dodává Evropská kosmická agentura. Součástí Orionu je ještě tzv. Systém přerušení letu (Launch Abort System – LAS), který se nachází na úplném vrcholu celé sestavy. V případě poruchy nosné rakety dokáže LAS ochránit posádku tak, že se společně s modulem pro posádku oddělí od servisního modulu a odnese astronauty do bezpečné vzdálenosti. Nakonec dojde k oddělení LAS od modulu s posádkou, který následně přistane na padácích.
První start s touto kosmickou lodí se uskutečnil již v prosinci roku 2014, kdy došlo k otestování různých systémů jako například avioniky, tepelného štítu a padáků. Tehdy ji na oběžnou dráhu vynesla americká raketa Delta IV Heavy.

delta

Obrázek 3: Start rakety Delta IV Heavy s lodí Orion. Foto: Mike Deep / SpaceFlight Insider

Stanice Gateway

Raketa SLS tedy bude využívána hlavně k programu Artemis, v rámci kterého by se měli lidé po více než padesáti letech vrátit na povrch Měsíce. Tentokrát už ale chce NASA zůstat na Měsíci natrvalo. Proto na jeho povrchu plánuje vybudovat stálé základny. Kolem Měsíce by pak měla obíhat také lunární stanice Gateway, jejíž první moduly by měly k Měsíci zamířit v roce 2024 pod prodlouženým aerodynamickým krytem rakety Falcon Heavy, kterou vyvinula SpaceX. Tyto moduly se budou jmenovat PPE (modul zajišťující pohon a systémy podpory života) a HALO (obytný modul) a oba budou americké. V dalších letech by se měla stanice rozrůst o další moduly, na kterých se podílí hlavně Evropa a Japonsko. Součástí stanice bude i kanadská robotická paže Canadarm3. Původně měla být na stanici umístěna také ruská přechodová komora, od které však Rusko už v roce 2021 ustoupilo, protože se prý nechtělo podílet na projektu v tak malé míře.

gateway

Obrázek 4: Koncept stanice Gateway z března 2019. Zdroj:  NASA

Harmonogram programu Artemis

Při nadcházející misi Artemis I odstartuje kosmická loď Orion bez posádky, poté obkrouží Měsíc a po zatím ještě neupřesněné době (může to ale být až 42 dní) přistane zpět na Zemi. Účelem této mise bude otestování všech systémů jak na raketě, tak na kosmické lodi. Při misi Artemis II se pak zopakuje podobný kratší let, ale tentokrát už s lidskou posádkou.
Velké finále několikaletých příprav pak nastane v rámci mise Artemis III (zatím v plánu na rok 2025), při které lidé konečně stanou na měsíčním povrchu. Po startu rakety SLS dojde k oddělení kosmické lodi Orion, která pak zanese čtyřčlennou posádku na oběžnou dráhu Měsíce. Tam se Orion setká s lunární verzí kosmické lodi Starship, do které dva astronauti přestoupí a uskuteční s ní přistání v oblasti lunárního jižního pólu. Až vykonají svou práci na povrchu, vrátí se zpět na lunární oběžnou dráhu, kde přestoupí zpět na Orion, který je poté dopraví zpět na Zemi. V rámci této asi 30denní mise by měla na Měsíci stanout i první žena.  
Při následující misích se bude využívat i stanice Gateway, která se tak stane skutečnou bránou k Měsíci. Na stanici Gateway bude podobně jako na ISS stálá posádka, která během své mise uskuteční několik přistání na Měsíci, a kromě toho bude provádět různé experimenty na lunární orbitě.

NASA zatím oficiálně potvrdila jen pár misí Artemis. Pokud ale vše půjde podle plánu, měli bychom být nakonec svědky dvou startů rakety SLS v rámci tohoto programu ročně. V dalších letech by pak mohla raketa SLS s kosmickou lodí Orion sloužit také k cestám na Mars. Možná ji však v této roli kompletně zastoupí systém Super Heavy Starship soukromé společnosti SpaceX.zakladna

Obrázek 5: Umělecká představa budoucího průzkumu Měsíce. Zdroj: NASA

iQTIP: Věděli jste, že částí motoru rakety se můžete projít u nás v expozici Kosmo? Světelný tunel je rozměrově stejný jako část postranního urychlovacího motoru evropské rakety Ariane 5. Přijďte si to vyzkoušet na vlastní kůži.

Daniel Kurtin z iQPLANETÁRIA

Komentáře (1)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Letní slunovrat

Letní slunovrat je astronomy přesně stanovený okamžik, kdy Slunce má největší deklinaci nad nebeským rovníkem. Latinsky se mu říkalo solstitium, což se přeneslo do anglického summer solstice. Kdy slunovrat nastává? Jaké to má důsledky na náš…

Jak funguje dalekohled 

Dalekohled, to jsou přece dvě čočky, které přibližují obraz vzdálených objektů. Jak to funguje, je jasné. Nebo že by to přeci jen bylo složitější? Ukážeme si, že dalekohledů je několik různých typů, a také si vysvětlíme, jak se chová světlo,…

Venuše jako Jitřenka a Večernice 

Planeta Venuše nese jméno po bohyni krásy a lásky. Její římská obdoba navazuje na řeckou bohyni Afroditu. Jako výrazná hvězda se zjevuje pravidelně na večerní nebo ranní obloze. V takovém případě často říkáme, že je z ní…

Magdeburské polokoule – „síla“ vakua

Vakuum je prostor s velmi malou hustotou částic. V tomto prostoru je podtlak, protože tlak plynu ve vakuu je výrazně nižší než normální atmosférický tlak. Toho si byl vědom i Otto von Geuricke, který vynalezl vývěvu a rozhodl se…

Jež(íš)kovy voči

Naše iQPLANETÁRIUM Vám nově nabídne originální vánoční pořad  „Jež(íš)kovy voči“. V badatelském ringu proti sobě stanou Ježíšek a Santa Claus.

Neptun a jeho tajemný měsíc Triton 

Před 175 lety se odehrál úžasný příběh objevu planety, která byla předpovězena matematickým výpočtem pomocí jejího předpokládaného gravitačního působení na tehdy již známou planetu Uran. Objev Neptunu připadá na 23. září 1846…

Nanovíkend v iQLANDII

Přijďte si užít víkend ve znamení nanotechnologií. Na vlastní oči uvidíte, jak se vyrábí nanovlákenné vrstvy pro roušky a speciální filtry, dozvíte se současné trendy v tkáňovém inženýrství a prozkoumáte různé nano materiály s překvapivými…

Jak bezpečně pozorovat Slunce nebo si jej i vyfotit? 

Na terase iQLANDIE se můžete především v letní sezóně setkat s dalekohledy namířenými na Slunce. Pozorujeme jej zde spolu s návštěvníky. Nedávno se nám navíc naskytla příležitost spatřit částečné zatmění Slunce, ze kterého jsme se…

3D TISK

3D tisk je proces aditivní (tj. přidávací) výroby, ale můžete se setkat i s názvem rapid prototyping neboli rychlé prototypování. Technologie nanáší tenké vrstvy materiálu na sebe. Tyto vrstvy se spojují tavením či lepením tak dlouho, dokud…

Pozorování Perseid

Za příznivého počasí proběhne 12. 8. pozorování Perseid. Místo konání je stanoveno u vojenského hřbitova v Liberci - Ostašově.