Den matek
Tento svátek nemá pevné datum. Připadá vždy na druhou květnovou neděli, letos na 11. května. Výhodou takového nastavení je zaručený volný den uprostřed května, kdy je to venku samý…
Kolem nás existuje spousta neviditelných jevů, které vůbec nevnímáme. Jedním z nich je i povrchové napětí. Tušíte, co to je a proč byste ho měli znát? Vsadím se, že po přečtení článku a zhlédnutí videa si na něj vzpomenete vždycky, když uvidíte na hladině rybníka vodoměrku nebo když si budete mýt ruce mýdlem.
Jak to funguje?
Abychom dobře pochopili, co je to povrchové napětí, musíme si uvědomit, že mezi molekulami kapalin působí přitažlivé (kohezní ¹) síly. Těmito silami se molekuly kapalin vzájemně přitahují k těm okolním – kapalina drží pohromadě. Síly mezi jednotlivými molekulami jsou vyrovnané. To ale u molekul, které se nachází u hladiny neplatí. Nad molekulami je totiž vzduch, ke kterému se přitáhnout nemůžou. U hladiny tak vzniká jakási “pevnější” pružná vrstvička, kterou nazýváme povrchové napětí.
Tato titěrná vrstvička může unést zdánlivě těžké předměty, jako je například kovový špendlík, kancelářská sponka či mince. Tohoto jevu využívá i vodní hmyz jako bruslařka, vodoměrka nebo vodní pavouk (vodouch stříbřitý).
¹ Kohezní síly (též zvané molekulární či soudržné) působí mezi molekulami a jsou způsobeny nerovnoměrným rozložením náboje v molekule.
Kapka vody
Jak vypadá kapka vody? Možná se budete divit, ale je celkem hodně kulatá právě díky povrchovému napětí. To totiž kapalinu nutí sbalit se “do sebe”. Podívejte se na kosmonauty na ISS experimentující s vodou ve stavu bez tíže. A samozřejmě i na naše video. ?
Rádi experimentujete? Připravili jsme si pro Vás zajímavé experimenty s povrchovým napětím:
