Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Isaac Newton a dnešní časy

Isaac Newton a dnešní časy

14.03.2022

V minulých dvou letech jsme se všichni neustále setkávali s informacemi o pandemické hrozbě. Velkou část tohoto období dokonce žáci ani studenti vysokých škol nesměli navštěvovat své vzdělávací instituce. Kvůli snaze o zmírnění pandemie museli zůstat doma. V našich životech je to převratná osobní zkušenost, ale historicky to žádná novinka není. Když byla r. 1665 z obavy před morem uzavřena Univerzita v Cambridge, mladý student Isaac Newton se na osmnáct měsíců vrátil domů. A právě v tomto nečekaném volnu učinil své největší objevy. Tehdy vynalezl základy diferenciálního počtu, poprvé prozkoumal duhu a začal se zabývat úvahami o zemské přitažlivosti. Inu, čas zákazu školní docházky se dá strávit všelijak…

Isaac Newton se narodil r. 1642, tři měsíce po smrti vlastního otce. Když se Isaacova matka o tři roky později opět vdala, nechala svého synka v péči vlastních rodičů. Chlapec byl tedy vychován babičkou a dědečkem, celé dětství prožil bez rodičů. Zřejmě právě proto měl v pozdějších letech komplikované mezilidské vztahy. Je však možné, že též trpěl Aspergerovým syndromem.

Vychodil královskou školu v Granthamu a jako šestnáctiletý pracoval na matčině statku. O dva roky později nastoupil na Trinity College v Cambridgi. Během těchto studií, nebo spíše během doby, kdy školu navštěvovat nesměl, učinil své významné objevy. Po dokončení univerzity se dále věnoval výzkumům matematiky, optiky i jiných oborů. Jako první zkonstruoval zrcadlový dalekohled.

Mezi méně známé kariérní úspěchy tohoto velikána patří jeho působení v Královské mincovně. V Newtonově době se mince razily ze zlata a stříbra. Postupně se opotřebovávaly, pokud z nich tedy někdo kousek na okraji uštípl, bylo těžké si toho všimnout, avšak obohacení zloděje bylo značné. Podvodníci také mince padělali používáním levných slitin. Byl to právě Newton, kdo zavedl mince s vrubovanými okraji. Ty bylo těžší padělat i oštípnout. Newton tímto opatřením britské státní pokladně ušetřil mnoho peněz. Že byl Isaac Newton povýšen do rytířského stavu je notoricky známé. Už se ale příliš nemluví o tom, že to nebylo za Newtonův vědecký výzkum, nýbrž za jeho práci v Královské mincovně. Tedy za ekonomický přínos zemi.

O životě i zásluhách tohoto muže, který se dožil úctyhodných 84 let, by se mohlo psát dlouho. Tento krátký článek chtěl pouze vyzdvihnout některé méně známé zajímavosti z Newtonova života, které přesahují do dnešní doby. V následujícím videu se můžete podívat na jednu fyzikální experimentální pomůcku, pojmenovanou na počest geniálního myslitele jako Newtonova kolébka.

Petr Jelínek

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Proč vypojovat nabíječky?

Rozmohl se nám takový nešvar :-) – zvykli jsme si nechávat v zásuvce nabíječky k mobilům a kabely k notebookům. Prý když je nepoužíváme, tak nespotřebovávají žádnou energii. Jenže, bohužel, spotřebovávají. Sice méně, než když…

Jak postavit plechovku na hranu?

Dokážeš postavit plechovku na hranu tak, aby se nezvrátila a vydržela takto třeba celý večer? Zkus si to. Nejspíš zjistíš, že to není jen tak, že budeš muset plechovce nějak pomoci. Ale když nenápadně použiješ náš fígl, nikdo si ničeho…

Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů

O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?

Tajemství rozprašovače

Když rosíme pokojové rostliny (popřípadě teď v létě i sebe) nebo si rozprašujeme ocet na salát, musíme tlačítko nebo páčku rozprašovače mačkat opakovaně. U barvy, laku, deodorantu či šlehačky ve spreji ale stačí jen jednou stisknout a…

Crookesův mlýnek

Crookesův mlýnek je fascinující hračka – zvlášť když věříme, že nám ukazuje mechanické účinky světla. Sice to tak úplně není, ale možná ještě o to zajímavěji si s ním můžeme pohrát.

Tření základ života!

Kdyby naráz přestalo existovat tření, způsobilo by to světovou apokalypsu. Hned by se rozpadly všechny stavby, z oblečení, které máme na sobě, by zůstala jen hromádka vláken, nebyli bychom schopni se po ničem pohybovat… Prostě bez…

Co je to utajený var? 

Už od mala všude slýcháme, že voda se vaří při 100 °C. Ale pokud jste dávali na hodinách fyziky pozor, víte, že to není tak úplně pravda. 

Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu

Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…

Lyžařské vosky 

Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují. 

Páka

O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.