Den matek
Tento svátek nemá pevné datum. Připadá vždy na druhou květnovou neděli, letos na 11. května. Výhodou takového nastavení je zaručený volný den uprostřed května, kdy je to venku samý…
V minulých dvou letech jsme se všichni neustále setkávali s informacemi o pandemické hrozbě. Velkou část tohoto období dokonce žáci ani studenti vysokých škol nesměli navštěvovat své vzdělávací instituce. Kvůli snaze o zmírnění pandemie museli zůstat doma. V našich životech je to převratná osobní zkušenost, ale historicky to žádná novinka není. Když byla r. 1665 z obavy před morem uzavřena Univerzita v Cambridge, mladý student Isaac Newton se na osmnáct měsíců vrátil domů. A právě v tomto nečekaném volnu učinil své největší objevy. Tehdy vynalezl základy diferenciálního počtu, poprvé prozkoumal duhu a začal se zabývat úvahami o zemské přitažlivosti. Inu, čas zákazu školní docházky se dá strávit všelijak…
Isaac Newton se narodil r. 1642, tři měsíce po smrti vlastního otce. Když se Isaacova matka o tři roky později opět vdala, nechala svého synka v péči vlastních rodičů. Chlapec byl tedy vychován babičkou a dědečkem, celé dětství prožil bez rodičů. Zřejmě právě proto měl v pozdějších letech komplikované mezilidské vztahy. Je však možné, že též trpěl Aspergerovým syndromem.
Vychodil královskou školu v Granthamu a jako šestnáctiletý pracoval na matčině statku. O dva roky později nastoupil na Trinity College v Cambridgi. Během těchto studií, nebo spíše během doby, kdy školu navštěvovat nesměl, učinil své významné objevy. Po dokončení univerzity se dále věnoval výzkumům matematiky, optiky i jiných oborů. Jako první zkonstruoval zrcadlový dalekohled.
Mezi méně známé kariérní úspěchy tohoto velikána patří jeho působení v Královské mincovně. V Newtonově době se mince razily ze zlata a stříbra. Postupně se opotřebovávaly, pokud z nich tedy někdo kousek na okraji uštípl, bylo těžké si toho všimnout, avšak obohacení zloděje bylo značné. Podvodníci také mince padělali používáním levných slitin. Byl to právě Newton, kdo zavedl mince s vrubovanými okraji. Ty bylo těžší padělat i oštípnout. Newton tímto opatřením britské státní pokladně ušetřil mnoho peněz. Že byl Isaac Newton povýšen do rytířského stavu je notoricky známé. Už se ale příliš nemluví o tom, že to nebylo za Newtonův vědecký výzkum, nýbrž za jeho práci v Královské mincovně. Tedy za ekonomický přínos zemi.
O životě i zásluhách tohoto muže, který se dožil úctyhodných 84 let, by se mohlo psát dlouho. Tento krátký článek chtěl pouze vyzdvihnout některé méně známé zajímavosti z Newtonova života, které přesahují do dnešní doby. V následujícím videu se můžete podívat na jednu fyzikální experimentální pomůcku, pojmenovanou na počest geniálního myslitele jako Newtonova kolébka.
