Supravodiče a telekineze
Fascinovala Vás ve Hvězdných válkách mystická „síla“? Myslíte si, že pohybování předměty na dálku je možné jen v pohádkách a filmech? Zatím máte nejspíš pravdu, ale s pomocí vědy a techniky se telekineze může stát skutečností.
Svět okolo nás je tvořen atomy. Křeslo v obývacím pokoji, okolní vzduch, sněhová vločka, automobil i naše vlastní tělo je složeno z atomů. Ač to tak nevypadá, všechny tyto atomy jsou v neustálém pohybu, chvějí se. Přestanou s tím až tehdy, když nebudou mít dost energie. To se stane při teplotě -273 °C. Jakmile má atom teplotu vyšší, třeba +5 °C, je mu horko a vrtí se. Pokud teplota atomu klesne na -273 °C, přestává se hýbat. Už nemůže mít energie méně, proto už nemůže mít nižší teplotu. A tak o této teplotě fyzikové mluví jako o absolutní nule. Nižší teplota nikde ve vesmíru neexistuje.
O kovech je známo, že dobře vedou elektrický proud. Elektrické rozvody v budovách tvořené měděnými nebo hliníkovými dráty mají teplotu odpovídající teplotě okolního prostředí, např. +20 °C. Při této teplotě se atomy kovových vodičů chvějí, a tak překáží elektrickému proudu, tedy proudu elektronů. Kov vykazuje elektrický odpor.
Pokud budeme kovový vodič chladit, tj. brát mu energii, budou se jeho atomy méně chvět, budou méně překážet proudícím elektronům a kov bude mít nižší elektrický odpor. Chlazený kov je tedy vodivější. Některé materiály jsou po zchlazení vodivé dokonale, protože jejich odpor je nulový. Elektrický proud vedou naprosto suprově, a tak se jim říká supravodiče.
Supravodiče mají po zchlazení ještě jednu úžasnou vlastnost. Ze svého středu vypuzují siločáry magnetického pole. Celý supravodivý objekt se tedy snaží udržet v bublině vzniknuvši mezi těmito siločarami. Jednodušeji řečeno, když umístíte do určité vzdálenosti od supravodiče magnet, a pak začnete supravodič chladit, magnet a supravodič si budou svoji původní vzdálenost zachovávat, ať s nimi budete provádět cokoli (kromě ohřevu). Dokud bude supravodič chlazen, bude mezi ním a magnetem vzdálenost konstantní.
Takto fungují slavné japonské rychlovlaky. Proč jsou tak rychlé, je zřejmé. Při pohybu se třou pouze o vzduch. Celá vlaková souprava levituje nad supravodivou „kolejnicí“. Nedochází ke tření železného kola o železnou kolejnici jako u normálních vlaků, rychlovlak sviští vzduchem.
Přibližujeme se k pohybování předmětů silou vůle. Zatím stále byla řeč o supravodičích, které musejí být chlazeny, aby vykazovaly supravodivost. Buď drahým kapalným heliem (‒269 °C čili pouhé 4 °C nad absolutní nulou), nebo výrazně levnějším kapalným dusíkem (‒196 °C). Na provoz ještě levnější by byla supravodivost za pokojové teploty. Zatím nebyla objevena, ale ani vyloučena. Pro pohybování předměty na dálku je to však klíčový krok. Pokud věda jednou objeví či vynalezne materiály supravodivé i za běžných okolních teplot, bez nutnosti chlazení, psychokineze se stane realitou.
Jak pomocí takového materiálu budoucnosti docílit psychokineze? Po pravdě, těžko. Lidské tělo nedokáže vyprodukovat tolik energie, aby člověk silou své myšlenky nadnášel kosmickou loď nebo z očí vypouštěl laserové paprsky, to nám zákon zachování energie nedovolí. Silou vlastní vůle toho nemůžeme rozpohybovat více než silou vlastního těla. Nicméně psychokineze zesílená rádiovými vlnami nebo počítačem je naprosto reálná i s těžkými objekty. Lze využít i EEG (elektroencefalograf). Když lidé vidí na obrazovce své vlastní mozkové vlny, jsou schopni se je časem naučit vědomě ovlivňovat. Pro počítač není problém, aby vykonal určitou činnost na základě toho, jaký tvar má vlna na obrazovce. Pacienti s mozkem napojeným na počítač se takto naučili myšlenkou ovládat pohyb kurzoru, spouštět přístroje, řídit virtuální auta, hrát videohry, přepínat televizní kanály, měnit hlasitost, číst e-maily, otevřít a sevřít umělou ruku apod.
K telekinezi, jako ve Hvězdných válkách, bude po objevení supravodivosti za pokojové teploty zbývat nepatrný krůček spočívající v drobné stavební úpravě interiéru. Místnost pokryjeme supravodičem a do každého kusu nábytku nainstalujeme elektromagnet. Po troše tréninku se naučíme elektromagnet zapínat silou myšlenky a nábytek bude levitovat podle našich přání.
Petr J.
Mohlo by vás zajímat
Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů
O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?
Tajemství rozprašovače
Když rosíme pokojové rostliny (popřípadě teď v létě i sebe) nebo si rozprašujeme ocet na salát, musíme tlačítko nebo páčku rozprašovače mačkat opakovaně. U barvy, laku, deodorantu či šlehačky ve spreji ale stačí jen jednou stisknout a…
Crookesův mlýnek
Crookesův mlýnek je fascinující hračka – zvlášť když věříme, že nám ukazuje mechanické účinky světla. Sice to tak úplně není, ale možná ještě o to zajímavěji si s ním můžeme pohrát.
Tření základ života!
Kdyby naráz přestalo existovat tření, způsobilo by to světovou apokalypsu. Hned by se rozpadly všechny stavby, z oblečení, které máme na sobě, by zůstala jen hromádka vláken, nebyli bychom schopni se po ničem pohybovat… Prostě bez…
Co je to utajený var?
Už od mala všude slýcháme, že voda se vaří při 100 °C. Ale pokud jste dávali na hodinách fyziky pozor, víte, že to není tak úplně pravda.
Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu
Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…
Lyžařské vosky
Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují.
Páka
O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.
Lightstick: chemické světlo na párty nebo na ryby
Zvyklí jsme obvykle na to, že svítící objekty, jako je slunce, plamen svíčky nebo obyčejná žárovka, uvolňují při svícení spoustu tepelné energie. U oblíbených svítících tyčinek (lightsticků) tomu tak ale není. Září totiž díky chemické reakci…
Komentáře (0)