Tření základ života!

Pravda, často nám tření naopak vadí. Když máme žízeň jako trám a láhev s pitím má příliš utažené víčko a nejde otevřít, je to k vzteku. Stejně jako když zrezne nebo zamrzne zámek a nedaří se nám odemknout. Zkuste si ale představit chůzi v polobotkách po dokonale zledovatělé cestě. Nebo nedejbože běh. Když je tření příliš malé a neodrazíme se, můžeme se po cestě leda kutálet.

To všechno byly zatím příklady takzvaného klidového tření, při němž jsou třecí plochy vůči sobě v klidu, a právě tření brání jejich vzájemnému pohybu. 

Když se třecí plochy vůči sobě pohybují, dochází mezi nimi ke tření smykovému. A také to nám někdy vadí a jindy zase pomáhá. Vadí nám třeba, když jedeme na špatně promazaném kole. I takové kolo se ale může pořádně rozjet, a pak budeme vděční smykovému tření uvnitř brzd, že je dostatečně velké, aby nás zastavilo. (Podmínkou zabrzdění je ale zároveň dostatečně velké klidové tření mezi pneumatikou a silnicí). 

Pokud chceme tření co nejvíc zvětšit, nebo naopak zmenšit, musíme si uvědomit, na čem velikost třecí síly závisí a na čem ne. Popřípadě to můžeme sami objevit pomocí velmi jednoduchých pokusů, ke kterým jsou ale potřeba dřevěný kvádr a siloměr: 

1. Kvádr položíme na koberec a pomocí siloměru za něj začneme táhnout. Siloměr ukazuje napřed velikost klidové třecí síly (dokud se kvádr trhnutím nerozjede), a pak třecí síly smykové (když kvádr rovnoměrně táhneme po stole).

2. Položíme na kvádr nějaké závaží a popsaný postup zopakujeme. Zjistíme, že když třecí plochy na sebe víc tlačí, tak je třecí síla větší. 

3. Otočíme kvádr na bok, tím změníme velikost třecích ploch, a zase vše zopakujeme. Ukáže se, že velikost třecích ploch nemá na třecí sílu žádný vliv. 

4. Nakonec nahradíme koberec jiným povrchem, buď hladším, nebo naopak ještě drsnějším, a uvidíme, že velikost třecí podstatně závisí právě na vlastnostech třecích ploch. 

Takže když se vrátíme k některým typickým potížím, které jsme zmínili na začátku, tak teď už víme, jak na ně. Tření mezi hrdlem láhve a příliš utaženým víčkem sice nezmenšíme, ale snadno zvětšíme třecí sílu mezi naší rukou a víčkem, abychom jím dokázali pootočit. Pomůže nám k tomu ručník, tričko nebo kus hadru. Odemčení zarezlého či zamrzlého zámku nám usnadní speciální přípravky, které proniknou mezi třecí plochy a zmenší tření mezi nimi. A zledovatělá cesta, ta se prostě musí posypat pískem, aby se zvýšila její hrubost, nebo solí, aby kluzký led roztál. 

A ještě se podívejte na video s jedním velmi zajímavým experimentem. Mimochodem, ten se dá provést i s knížkami bez speciální úpravy. Jen by to neměla být žádná literatura, kterou by ještě někdy někdo mohl chtít číst. Ideální je třeba nějaký starý katalog či telefonní seznam.

Autorka ilustrací: Adéla G.