Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Tajemství rozprašovače

Tajemství rozprašovače

24.07.2023

Když rosíme pokojové rostliny (popřípadě teď v létě i sebe) nebo si rozprašujeme ocet na salát, musíme tlačítko nebo páčku rozprašovače mačkat opakovaně. U barvy, laku, deodorantu či šlehačky ve spreji ale stačí jen jednou stisknout a podržet. Existují tedy dva základní typy rozprašovačů a my si je v tomto článku jednoduše popíšeme.  

Když u rozprašovače prvního typu stiskneme tlačítko, zatlačíme ho do malé nádobky s kapalinou. Nádobka je dole uzavřená kuličkou. Díky tomu kapalina nemá kam jinam unikat než do trubičky uvnitř tlačítka. A protože tato trubička nahoře končí otvůrkem o velmi malém průměru, dojde k rozprášení kapaliny (jejímu smísení se vzduchem). 

 

Když tlačítko pustíme, pružina ho začne vracet zpátky nahoru. Kulička při tom přestane dole uzavírat nádobku, a proto se tam může nasát kapalina z láhve. K tomuto nasátí dojde díky podtlaku způsobenému pohybem tlačítka nahoru. Podtlak by samozřejmě nevznikl, pokud by trubičkou uvnitř tlačítka mohl proudit vzduch zvenčí. Při pohybu tlačítka nahoru se ale trubička uzavře (mechanismem, který v našem zjednodušeném obrázku nevidíte). 

 

Při jednom stisku tlačítka se pochopitelně rozpráší jen tolik kapaliny, kolik se jí vejde do nádobky pod tlačítkem. Chceme-li jí dostat z láhve víc, musíme mačkat opakovaně. 

Naproti tomu u rozprašovačů druhého typu stačí stisknout tlačítko jen jednou a pak ho držet. Tím totiž pouze uvolníme kapalině cestu z láhve ven, zatímco její pohyb zajišťuje hnací plyn. Ten vytváří tlak na hladinu v láhvi, a kapalina díky tomu stoupá trubičkou a tlačítkem do rozprašovacího otvůrku. 

 

Jako hnací plyny se používají látky, jejichž body varu jsou nižší než teploty, za kterých se spreje používají. Při přetlaku uvnitř nádobky zůstává taková látka zčásti kapalná, a když rozprašujeme a tlaku při tom ubývá, tak se hnací látka postupně vypařuje, a tím se přetlak uvnitř nádobky neustále obnovuje. Jako hnací plyny se původně používaly freony. Ukázalo se ale, že tyto sloučeniny ničí ozonovou vrstvu atmosféry. Proto jsou už dávno zakázané a nahrazované jinými plyny s podobnými fyzikálními vlastnostmi, např. butanem. 

Autor: Zdeněk R.

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Proč vypojovat nabíječky?

Rozmohl se nám takový nešvar :-) – zvykli jsme si nechávat v zásuvce nabíječky k mobilům a kabely k notebookům. Prý když je nepoužíváme, tak nespotřebovávají žádnou energii. Jenže, bohužel, spotřebovávají. Sice méně, než když…

Jak postavit plechovku na hranu?

Dokážeš postavit plechovku na hranu tak, aby se nezvrátila a vydržela takto třeba celý večer? Zkus si to. Nejspíš zjistíš, že to není jen tak, že budeš muset plechovce nějak pomoci. Ale když nenápadně použiješ náš fígl, nikdo si ničeho…

Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů

O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?

Crookesův mlýnek

Crookesův mlýnek je fascinující hračka – zvlášť když věříme, že nám ukazuje mechanické účinky světla. Sice to tak úplně není, ale možná ještě o to zajímavěji si s ním můžeme pohrát.

Tření základ života!

Kdyby naráz přestalo existovat tření, způsobilo by to světovou apokalypsu. Hned by se rozpadly všechny stavby, z oblečení, které máme na sobě, by zůstala jen hromádka vláken, nebyli bychom schopni se po ničem pohybovat… Prostě bez…

Co je to utajený var? 

Už od mala všude slýcháme, že voda se vaří při 100 °C. Ale pokud jste dávali na hodinách fyziky pozor, víte, že to není tak úplně pravda. 

Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu

Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…

Život na ISS

ISS neboli Mezinárodní vesmírná stanice je stále tím nejvýznamnějším místem, kde lze studovat vliv mikrogravitace (zjednodušeně stavu beztíže) na život člověka. Místo, kde lze vyvíjet nové léky a materiály. Dokáží si lidé obstarat základní…

Lyžařské vosky 

Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují. 

Páka

O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.