Gagarin – 60 let pilotované kosmonautiky

Sovětský svaz měl tehdy technickou výhodu v podobě upravené balistické rakety R7, která měla mnohem větší nosnost než tehdejší nosiče americké. V USA se zrovna chystali k balistickému letu do výšky asi 200 km s lodí Mercury. Nakonec však před Gagarinem stihli vypustit pouze šimpanze a teprve v květnu 1961 letěl první Američan Alan Shepard.  

Raketa Vostok-K, model ve skutečné velikosti v Moskvě. Zdroj: Wikimedia/Dmitry Ivanov

Jurij Gagarin měl k dispozici stísněné prostory kulové kabiny o průměru 2,3 metru a hmotnosti 2,5 tuny. K té byl přidělán servisní modul kuželovitého tvaru. Vše bylo skryto pod aerodynamickým krytem na špici rakety Vostok-K.

Start proběhl v 7 hodin a 7 minut středoevropského času. Kabina byla vypuštěna na protáhlou dráhu 180 × 330 km, což bylo výše, než bylo plánováno. Trajektorie letu Vostoku se promítala na území Sibiře a Kamčatky, ale pak už byl Gagarin dlouho bez spojení se Zemí, protože letěl nad Tichým oceánem, jižním cípem Ameriky a brzdit začal nad Afrikou. Zažil zase denní světlo, brzdit začal v oblasti nad Angolou. Během letu zažil noc a svítat mu zase začalo nad jižním Atlantikem.

Maketa kosmické lodi Vostok 1 v muzeu v německém Speyeru. V pozadí skafandr prvních kosmonautů. Zdroj: iQLANDIA/Martin Gembec

Kabina Vostoku tehdy ještě nebyla uzpůsobena k měkkému přistání s kosmonautem na palubě. Gagarin se tedy musel před přistáním z kabiny katapultovat a snést se na Zemi padákem. Kabina pak měla vlastní padák, a tak se dlouho prezentovalo, že s ní přistál, protože jinak by to podle tehdy uznávaných pravidel nemohlo být uznáno za dokončený kosmický let. Gagarin měl štěstí, že nepřistál do řeky Volhy, ale nedaleko jejích břehů u města Engels.

Model Vostoku 1 s Jurijem Gagarinem vystřeleným na padáku na hvězdárně v Praze. Zdroj: iQLANDIA/Martin Gembec

Jurij Gagarin se stal hrdinou nejen v Sovětském svazu, ale právem byl jeho let opěvován po celém světě. K šedesátiletému výročí jeho letu jsme připravili sestřih historických záběrů a snímků z filmu Úsvit kosmického věku, který budete opět moci zhlédnout v našem planetáriu. Letu prvního kosmonauta je zde věnována významná část filmu a v dabingu jsou zachovány i originální pasáže komunikace v ruštině. Najdete v našem videoklipu skrytou hříčku vypůjčenou u Lucasfilm?

Věděli jste, že přesně o dvacet roků později, 12. dubna 1981 odstartoval první raketoplán Columbia? Tehdy to byla náhoda, protože původní termín startu byl 10. dubna, ale došlo k odkladu (technický problém s jedním palubním počítačem). Odvážnou posádku tvořila dvojice astronautů. Velitelem byl John Young, veterán NASA, který letěl na první lodi Gemini. Ten kráčel po povrchu Měsíce a celkem šestkrát letěl do vesmíru. Pilotem byl Robert Crippen, který letěl celkem čtyřikrát na raketoplánech Columbia a Challenger, a byl to tehdy pro něj jeho první let. Raketoplán otestoval funkčnost systémů a po dvou dnech přistál na Edwardsově základně v Kalifornii.

iQ TIP!

V českém prostředí používáme pro mise s lidskou posádkou souhrnné označení pilotovaná kosmická loď či pilotovaná kosmonautika. A to i v případě, kdy je loď řízena automaticky, jako byl i první Vostok Jurije Gagarina nebo jako jsou řízeny současné lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. V obou případech totiž mohla posádka zasáhnout do řízení, pokud by to bylo třeba.

Nejmodernější současná pilotovaná kosmická loď Crew Dragon (Endeavour). Zde ji vidíme těsně před spojením s Mezinárodní vesmírnou stanicí z okénka Crew Dragonu Resilience. Zdroj: NASA

Martin G.