Gagarin – 60 let pilotované kosmonautiky

Dne 12. dubna 1961 se začala psát historie pilotované kosmonautiky. Jurij Alexejevič Gagarin jako první člověk obletěl Zemi v kabině kosmické lodi Vostok 1. Na oběžnou dráhu jej z kosmodromu Bajkonur vynesla raketa významného konstruktéra Sergeje Koroljova (upravená verze létá jako Sojuz dodnes). Po letu dlouhém asi 106 minut přistál poblíž břehů řeky Volhy.

Sovětský svaz měl tehdy technickou výhodu v podobě upravené balistické rakety R7, která měla mnohem větší nosnost než tehdejší nosiče americké. V USA se zrovna chystali k balistickému letu do výšky asi 200 km s lodí Mercury. Nakonec však před Gagarinem stihli vypustit pouze šimpanze a teprve v květnu 1961 letěl první Američan Alan Shepard.  

Raketa Vostok-K
Raketa Vostok-K, model ve skutečné velikosti v Moskvě. Zdroj: Wikimedia/Dmitry Ivanov

Jurij Gagarin měl k dispozici stísněné prostory kulové kabiny o průměru 2,3 metru a hmotnosti 2,5 tuny. K té byl přidělán servisní modul kuželovitého tvaru. Vše bylo skryto pod aerodynamickým krytem na špici rakety Vostok-K.

Start proběhl v 7 hodin a 7 minut středoevropského času. Kabina byla vypuštěna na protáhlou dráhu 180 × 330 km, což bylo výše, než bylo plánováno. Trajektorie letu Vostoku se promítala na území Sibiře a Kamčatky, ale pak už byl Gagarin dlouho bez spojení se Zemí, protože letěl nad Tichým oceánem, jižním cípem Ameriky a brzdit začal nad Afrikou. Zažil zase denní světlo, brzdit začal v oblasti nad Angolou. Během letu zažil noc a svítat mu zase začalo nad jižním Atlantikem.

Maketa kosmické lodi Vostok
Maketa kosmické lodi Vostok 1 v muzeu v německém Speyeru. V pozadí skafandr prvních kosmonautů. Zdroj: iQLANDIA/Martin Gembec

Kabina Vostoku tehdy ještě nebyla uzpůsobena k měkkému přistání s kosmonautem na palubě. Gagarin se tedy musel před přistáním z kabiny katapultovat a snést se na Zemi padákem. Kabina pak měla vlastní padák, a tak se dlouho prezentovalo, že s ní přistál, protože jinak by to podle tehdy uznávaných pravidel nemohlo být uznáno za dokončený kosmický let. Gagarin měl štěstí, že nepřistál do řeky Volhy, ale nedaleko jejích břehů u města Engels.

Model Vostoku
Model Vostoku 1 s Jurijem Gagarinem vystřeleným na padáku na hvězdárně v Praze. Zdroj: iQLANDIA/Martin Gembec

Jurij Gagarin se stal hrdinou nejen v Sovětském svazu, ale právem byl jeho let opěvován po celém světě. K šedesátiletému výročí jeho letu jsme připravili sestřih historických záběrů a snímků z filmu Úsvit kosmického věku, který budete opět moci zhlédnout v našem planetáriu. Letu prvního kosmonauta je zde věnována významná část filmu a v dabingu jsou zachovány i originální pasáže komunikace v ruštině. Najdete v našem videoklipu skrytou hříčku vypůjčenou u Lucasfilm?

Věděli jste, že přesně o dvacet roků později, 12. dubna 1981 odstartoval první raketoplán Columbia? Tehdy to byla náhoda, protože původní termín startu byl 10. dubna, ale došlo k odkladu (technický problém s jedním palubním počítačem). Odvážnou posádku tvořila dvojice astronautů. Velitelem byl John Young, veterán NASA, který letěl na první lodi Gemini. Ten kráčel po povrchu Měsíce a celkem šestkrát letěl do vesmíru. Pilotem byl Robert Crippen, který letěl celkem čtyřikrát na raketoplánech Columbia a Challenger, a byl to tehdy pro něj jeho první let. Raketoplán otestoval funkčnost systémů a po dvou dnech přistál na Edwardsově základně v Kalifornii.

iQ TIP!

V českém prostředí používáme pro mise s lidskou posádkou souhrnné označení pilotovaná kosmická loď či pilotovaná kosmonautika. A to i v případě, kdy je loď řízena automaticky, jako byl i první Vostok Jurije Gagarina nebo jako jsou řízeny současné lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. V obou případech totiž mohla posádka zasáhnout do řízení, pokud by to bylo třeba.

Crew-Dragon-iQLANDIA.jpeg
Nejmodernější současná pilotovaná kosmická loď Crew Dragon (Endeavour). Zde ji vidíme těsně před spojením s Mezinárodní vesmírnou stanicí z okénka Crew Dragonu Resilience. Zdroj: NASA