Možná jste si všimli při návštěvě iQLANDIE našeho exponátu Stáří dřeva nebo jste již byli v Mirakulu, kde mají na toto téma celou Lesní stezku. Dnes si proto povíme blíže o tom, co je to vlastně ekosystém lesa. Přiblížíme si také dřevo jako surovinu.

Spolu s dalšími živými organismy a vodními plochami vytváří lesy jedny z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších ekosystémů naší planety. Vedle produkce dřeva, naší důležité obnovitelné suroviny, plní les i jiné celospolečenské funkce. Jsou to funkce rekreační, protipovodňové, klimatické, biologické apod. Těm souhrnně říkáme mimoprodukční funkce lesa. Lesní ekosystém je, spíše než soubor jednotlivých složek (rostliny, živočichové), složitý soubor procesů, které jsou komplexně propojené. Strukturu lesního ekosystému tvoří jak živé, tak i neživé složky a odráží se v horizontálním i vertikálním uspořádání živých rostlinných společenstev. Vertikální strukturu tvoří takzvaná lesní patra, přičemž je každé obýváno specifickým společenstvím. 

Složení vegetace je ovlivňováno nejen živočichy, ale také regionálním klimatem, polohou a svažitostí terénu, biomasou, půdními vlastnostmi a podobně. Vzniká také velké množství vzájemných mezidruhových vztahů, které mohou být jak oboustranně záporné, tak prospěšné. Jsou ale možné i takové vztahy, kdy jeden organismus působí nepříznivě na druhý, nebo kdy má jeden druh prospěch z aktivity druhého, aniž by jej negativně ovlivňoval. Setkat se v přírodě můžeme také se vzájemným spojením dvou organismů, z kterého mají obě strany užitek.

Produkce kyslíku aneb kolik plic uživí jeden strom

Les je pro nás tedy prospěšný po mnoha stránkách, ale jeden z nejdůležitějších faktorů je produkce kyslíku a vázání prachu. Pokud se na toho téma podíváme trošku matematicky, vzniknou nám velmi zajímavá čísla. Tak například produkce kyslíku: jeden stoletý buk vysoký 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, jež má listovou plochu okolo 1 600 m² a 9 000 listů, za jediný den vyprodukuje až 1,7 kg kyslíku, což je 1 000 litrů. Člověk průměrného vzrůstu vydýchá 350 l kyslíku za den. Jeden statný buk tak „uživí“ tři lidi. Jeden hektar kvalitního smíšeného dospělého lesa v ČR vyprodukuje za jeden rok 10 tun kyslíku (10 000 kg). Ale samozřejmě pracujeme s proměnnými daty, tudíž má toto jen informativní charakter. 

„Stromy jsou životadárné – uklidňují, snižují teplotu, zmírňují horka a odpuzují hmyz."

Také absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg. Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek atd.) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok co rok. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun. Je zřejmé, že bychom měli lesy ochraňovat, rozšiřovat je a vážit si jejich funkce.  

Jak vypadá struktura dřeva a jak dřevo stárne

Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, která rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév skládající se z celulózy a ligninu. Mezi lýkem a dřevní částí se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene. 

Tloustnutí se děje tak, že kambium produkuje směrem ven lýko a směrem do centra kmene dřevo. Tato produkce se děje především na jaře (v dřevní části vznikají řidší cévy o větším průměru – světlejší zbarvení), o něco pomaleji pak v létě (hustší cévy o menším průměru – tmavší zbarvení), na podzim a v zimě ustává, čímž se vytváří charakteristické útvary, tzv. letokruhy viz náš exponát v iQLANDII, kde můžete zkoumat stáří stromu podle jeho letokruhů.  Datovaným rekordmanem ve stáří je smrk ztepilý, který se jmenuje Old Tjikko. Se svými 9550 lety je nejstarším žijícím stromem světa. Roste ve švédském národním parku Fulufjället. V Česku je nejvíce dlouhověkým druhem tis červený, který se může dožít i přes 1000 let.

Dřevo a jeho nekonečné využití

Dřevo je významný obnovitelný konstrukční materiál využívaný ve stavebnictví, výrobě nábytku, papírenství a mnoha dalších průmyslových odvětvích. Pokud uvažujeme o dřevu jako o průmyslové surovině, označujeme ho jako dříví. Po zpracování dřeva ho dělíme dle kvality. Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie, k topení.

mirakulum.jpeg

Existuje nepřeberné množství dřevin domácích i exotických. Jak jsme již zmínili, v Mirakulu mají lesní stezku, kde si můžete názorně prohlédnout druhy dřevin a jejich vlastnosti, prozkoumáte tam celý ekosystém lesa. Některé dřeviny z nich jsou hojně využívány pro konstrukční účely, jiné jsou vhodné pro estetické použití a další mohou mít jiné specifické využití. V našich podmínkách rozdělujeme dřeviny na jehličnaté a listnaté. Nejvýznamnějšími tuzemskými jehličnany jsou smrky, borovice, modříny a jedle. Dřevo obecně tvrdších listnatých dřevin se častěji užívá pro estetické účely, jehličnaté dřeviny slouží obvykle ke konstrukčnímu využití. Nemusí to však být pravidlem.

Dobrou zprávou na závěr je, že lesů v České republice neustále přibývá. Ročně stoupá výměra lesa zhruba o dva tisíce hektarů. Přejme si, aby tento trend rozvoje našich lesů i nadále pokračoval.