Co je to superúplněk?

Ukazuje se, že pojem superúplněk je mediálně zajímavé téma. Když jej máme možnost spatřit ve spojení s nějakými známými objekty, jako na úvodní fotografii, nelze se divit. Podobný dojem evokuje úvodní snímek, který pořídil autor tohoto textu a vedoucí našeho planetária, Martin Gembec. Takto se Měsíc jevil pozorovateli z Liberce 27. dubna 2021 ráno za svítání, zde v původním rozlišení po ořezu. K pořízení snímku posloužila DSLR Canon 6D a dalekohled o průměru 10 cm s ohniskovou vzdáleností asi 500 mm.

Pojďme si nyní pomocí videa představit, jak to se superúplňky je. V úvodu bylo řečeno, že dráha Měsíce kolem Země není kruhová. Během oběhu je tedy někdy trochu blíž a jindy zase dál. Průměrná vzdálenost se uvádí 384 400 km, ale v nejbližším bodě své dráhy, tzv. přízemí (perigeu), to může být i méně než 356 500 km a naopak v odzemí (apogeu) až 406 600 km. Pokud Měsíc prochází extrémními body své dráhy a zrovna se jeho fáze dostane do úplňku, hovoříme právě o superúplňku, nebo mikroúplňku (pochází z anglického supermoon a micromoon).

Z videa je patrné, že velikost Měsíce se na obloze mění pouze nepatrně a dobře je to vidět, když si vedle sebe dáme fotografii superúplňku a mikroúplňku. Zkušený pozorovatel si asi všimne hlavně zvýšení jasu superúplňku oproti tomu běžnému. Zvýšení může být až o 30 %. To už se projeví i na vzhledu noční krajiny, která je mimo města zřetelně světlejší.

Protože i vzdálenost Měsíce od Země v přízemí se mění, nejsou všechny superúplňky stejně velké. Poslední o něco větší superúplněk nastal 16. listopadu 2016, následující větší superúplněk očekáváme 25. listopadu 2034.

Pod vlivem amerikanismů se setkáváme nejen s pojmem superúplněk, ale dokonce se vkrádají i farmářské názvy jednotlivých úplňků během roku. Měsíc pak klidně může být modrý nebo růžový, i když na obloze bude bílý, žlutý, maximálně oranžový. Skutečná změna barvy úplňku je dána, podobně jako u zapadajícího Slunce, pohlcováním světla kratších vlnových délek. Slunce a Měsíc mají vysoko na obloze prakticky bílou barvu, ale při západu jsou červenější, protože modrá složka je rozptýlena a její fotony do našeho oka téměř nemají šanci dorazit. Naopak červené světlo se šíří i hustými vrstvami atmosféry dobře.

Změny barev jsou vidět i krátce po západu Slunce na opačné straně oblohy nebo krátce před jeho východem jako na fotografii krajiny se zapadajícím superúplňkem 27. dubna 2021. Těmto vodorovným pruhům různých barev, od červené, přes oranžovou až do modré, se říká Venušin pás. Pod ním pak večer na východě vídáme s přibývajícím soumrakem šedý až tmavý pruh zemského stínu.

Ten pravý superúplněk je každý rok pouze jeden. Vše závisí na tom, kdy jsou k sobě časově nejblíže okamžik, kdy Měsíc prochází přízemím, a okamžik, kdy nastává úplněk. V roce 2021 nastává ten nejlepší 26. května. Okamžik úplňku však připadá na 13:14 středoevropského letního času a Měsíc se dostane do přízemí už kolem čtvrté hodiny ranní. Když tedy přimhouříme oko, že ráno za svítání bude zapadající Měsíc vypadat skoro jako úplňkový, pak nejlepší příležitost ke spatření superúplňku bude 26. 5. brzy ráno (Měsíc zapadá už kolem 4:45), podobně, jako tomu bylo o měsíc dříve, 27. dubna.

iQ TIP!

Na webu a pro chytré telefony je k dispozici aplikace Peak Finder, která vám pomůže předpovědět, kterým směrem se dívat, aby vám Měsíc vycházel nebo zapadal vhodným směrem. Například za nějakou budovou na obzoru nebo za kopcem, jako je na Liberecku Ještěd. Tak nějak vznikla předpověď a posléze i fotka východu superúplňku z roku 2016.

Takto probíhalo probíhalo focení posledního superúplňku dne 27. dubna 2021

Zdroj informací:

https://www.astro.cz/clanky/ukazy/superuplnek-14-listopadu-2016.html