Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Člověk a odvod tepla 

Člověk a odvod tepla 

16.08.2021

Napadlo vás někdy, proč je nám nejlépe při teplotě kolem 22 °C, a ne při teplotě našeho těla? Čtěte! V našem článku se na tuto otázku dozvíte odpověď.

Napadlo vás někdy, proč je nám nejlépe při teplotě kolem 22 °C, a ne při teplotě našeho těla? Tělesná teplota zdravého člověka je přibližně 36 °C. Mohlo by se tedy zdát, že bychom se měli nejpříjemněji cítit právě v takto teploučkém prostředí. Jakmile bude na sluníčku 36 °C, honem ven z domácího mrazu, na 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Jasně, že ne. Všichni víme, jak je letní horko příjemné, ale jen na chvíli. V domácnostech, na pracovištích i ve školních třídách udržujeme celoročně teplotu kolem 22 °C, protože v ní se cítíme nejlépe. Proč ale, když teplota našeho těla je jiná? 

 

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Veškeré procesy jsou ztrátové. Žádné perpetuum mobile, které by dokázalo přeměnit jednu formu energii ze sta procent na jinou formu energie, neexistuje. Ani člověk není perpetuum mobile. Metabolické pochody v našich buňkách se nedějí beze ztrát. Všechny biochemické procesy jsou nedokonalé a část energie, kterou přijmeme v jídle, je promrhána na vytvoření odpadního tepla. Ve všech živých organismech se neustále vyrábí teplo. Kdybychom se tohoto tepla průběžně nezbavovali, brzy bychom se přehřáli, zkolabovali a náš život by dospěl k závěru. Pokud se máme v rámci zachování života a udržení zdraví přebytečného tepla zbavit, musíme ho předat svému okolí, obvykle okolnímu vzduchu. Abychom však mohli vlastním tělem ohřát okolní vzduch, musí být chladnější než my. Nemůžeme třiceti šesti stupňovým tělem ohřát třiceti šesti stupňový nebo ještě více horký vzduch. Proto je nám dobře ve vzduchu, který má teplotu o něco nižší než naše tělo. Neustále v sobě vyrábíme teplo a neustále ho chceme předávat chladnějšímu vzduchu. 

 

Teď si možná zase říkáte, proč je nám dvaceti stupňový vzduch příjemný, ale dvaceti stupňová voda nás mučivě studí? Proč se raději myjeme vodou o výrazně vyšší teplotě, když vzduch o takové teplotě už by nám přišel nepříjemně horký? Protože plyny sice teplo vedou, ale na rozdíl od vody dost líně a neochotně. Dokonce se jedná o skvělé tepelné izolanty. Tlustá peřina ani zimní bunda nás nijak nehřejí, jenom obsahují spoustu vzduchu, který nás izoluje od okolního chladu, a tak nám neuniká naše vlastní živočišné teplo do mrazivého okolí. Peřina, bunda ani spací pytel žádné teplo nevytváří. Jenom u nás drží to naše vlastní. Vzduch nás však nechrání jen před nadměrným únikem našeho tepla ven z těla. V případě vysokých teplot v okolí nás naopak chrání před spálením, před únikem tepla z horkých těles do našeho těla. Žárovka, rozpálená plotýnka v kuchyni nebo otevřený oheň v krbu jsou pořádně horké objekty, a přesto od nich můžeme být vzdáleni jenom malý kousek, aniž bychom se spálili. Od bolestivého popálení nás totiž dělí vrstva vzduchu. Vzduch brání úniku přehnaného množství tepla z ohně do našeho těla, i z našeho těla do mrazivé noci. Vzduch, jakožto i ostatní plyny, je dobrý tepelný izolant. Teplo vede, ale špatně. Naproti tomu voda odvádí teplo tuze ráda a velice svižně. Pokud se tedy někdo odváží chladit vodou o teplotě 22 °C, je to otužilec a odvod jeho tělesného tepla bude rychlý. 

Video k článku najdete ZDE

 

Petr J. 

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Proč vypojovat nabíječky?

Rozmohl se nám takový nešvar :-) – zvykli jsme si nechávat v zásuvce nabíječky k mobilům a kabely k notebookům. Prý když je nepoužíváme, tak nespotřebovávají žádnou energii. Jenže, bohužel, spotřebovávají. Sice méně, než když…

Jak postavit plechovku na hranu?

Dokážeš postavit plechovku na hranu tak, aby se nezvrátila a vydržela takto třeba celý večer? Zkus si to. Nejspíš zjistíš, že to není jen tak, že budeš muset plechovce nějak pomoci. Ale když nenápadně použiješ náš fígl, nikdo si ničeho…

Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů

O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?

Tajemství rozprašovače

Když rosíme pokojové rostliny (popřípadě teď v létě i sebe) nebo si rozprašujeme ocet na salát, musíme tlačítko nebo páčku rozprašovače mačkat opakovaně. U barvy, laku, deodorantu či šlehačky ve spreji ale stačí jen jednou stisknout a…

Crookesův mlýnek

Crookesův mlýnek je fascinující hračka – zvlášť když věříme, že nám ukazuje mechanické účinky světla. Sice to tak úplně není, ale možná ještě o to zajímavěji si s ním můžeme pohrát.

Tření základ života!

Kdyby naráz přestalo existovat tření, způsobilo by to světovou apokalypsu. Hned by se rozpadly všechny stavby, z oblečení, které máme na sobě, by zůstala jen hromádka vláken, nebyli bychom schopni se po ničem pohybovat… Prostě bez…

Co je to utajený var? 

Už od mala všude slýcháme, že voda se vaří při 100 °C. Ale pokud jste dávali na hodinách fyziky pozor, víte, že to není tak úplně pravda. 

Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu

Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…

Lyžařské vosky 

Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují. 

Páka

O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.