Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Člověk a odvod tepla 

Člověk a odvod tepla 

16.08.2021

Napadlo vás někdy, proč je nám nejlépe při teplotě kolem 22 °C, a ne při teplotě našeho těla? Čtěte! V našem článku se na tuto otázku dozvíte odpověď.

Napadlo vás někdy, proč je nám nejlépe při teplotě kolem 22 °C, a ne při teplotě našeho těla? Tělesná teplota zdravého člověka je přibližně 36 °C. Mohlo by se tedy zdát, že bychom se měli nejpříjemněji cítit právě v takto teploučkém prostředí. Jakmile bude na sluníčku 36 °C, honem ven z domácího mrazu, na 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Jasně, že ne. Všichni víme, jak je letní horko příjemné, ale jen na chvíli. V domácnostech, na pracovištích i ve školních třídách udržujeme celoročně teplotu kolem 22 °C, protože v ní se cítíme nejlépe. Proč ale, když teplota našeho těla je jiná? 

 

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Veškeré procesy jsou ztrátové. Žádné perpetuum mobile, které by dokázalo přeměnit jednu formu energii ze sta procent na jinou formu energie, neexistuje. Ani člověk není perpetuum mobile. Metabolické pochody v našich buňkách se nedějí beze ztrát. Všechny biochemické procesy jsou nedokonalé a část energie, kterou přijmeme v jídle, je promrhána na vytvoření odpadního tepla. Ve všech živých organismech se neustále vyrábí teplo. Kdybychom se tohoto tepla průběžně nezbavovali, brzy bychom se přehřáli, zkolabovali a náš život by dospěl k závěru. Pokud se máme v rámci zachování života a udržení zdraví přebytečného tepla zbavit, musíme ho předat svému okolí, obvykle okolnímu vzduchu. Abychom však mohli vlastním tělem ohřát okolní vzduch, musí být chladnější než my. Nemůžeme třiceti šesti stupňovým tělem ohřát třiceti šesti stupňový nebo ještě více horký vzduch. Proto je nám dobře ve vzduchu, který má teplotu o něco nižší než naše tělo. Neustále v sobě vyrábíme teplo a neustále ho chceme předávat chladnějšímu vzduchu. 

 

Teď si možná zase říkáte, proč je nám dvaceti stupňový vzduch příjemný, ale dvaceti stupňová voda nás mučivě studí? Proč se raději myjeme vodou o výrazně vyšší teplotě, když vzduch o takové teplotě už by nám přišel nepříjemně horký? Protože plyny sice teplo vedou, ale na rozdíl od vody dost líně a neochotně. Dokonce se jedná o skvělé tepelné izolanty. Tlustá peřina ani zimní bunda nás nijak nehřejí, jenom obsahují spoustu vzduchu, který nás izoluje od okolního chladu, a tak nám neuniká naše vlastní živočišné teplo do mrazivého okolí. Peřina, bunda ani spací pytel žádné teplo nevytváří. Jenom u nás drží to naše vlastní. Vzduch nás však nechrání jen před nadměrným únikem našeho tepla ven z těla. V případě vysokých teplot v okolí nás naopak chrání před spálením, před únikem tepla z horkých těles do našeho těla. Žárovka, rozpálená plotýnka v kuchyni nebo otevřený oheň v krbu jsou pořádně horké objekty, a přesto od nich můžeme být vzdáleni jenom malý kousek, aniž bychom se spálili. Od bolestivého popálení nás totiž dělí vrstva vzduchu. Vzduch brání úniku přehnaného množství tepla z ohně do našeho těla, i z našeho těla do mrazivé noci. Vzduch, jakožto i ostatní plyny, je dobrý tepelný izolant. Teplo vede, ale špatně. Naproti tomu voda odvádí teplo tuze ráda a velice svižně. Pokud se tedy někdo odváží chladit vodou o teplotě 22 °C, je to otužilec a odvod jeho tělesného tepla bude rychlý. 

Video k článku najdete ZDE

 

Petr J. 

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Jsou barvy skutečné, nebo je to jen iluze?

Je svět kolem nás skutečně tak barevný a pestrý, jak ho vidíme my? Nebo jen žijeme v jedné velké světelné iluzi? Pokusíme se Vám to vysvětlit bez kvantové fyziky.

Jak vzniká tornádo a jak může být silné?

Letní počasí přirozeně přináší bouře doprovázené deštěm nebo i krupobitím, blesky a silným větrem. Nejničivější jsou pak bohužel doprovázeny i silnými nárazy větru nebo dokonce tornády. Takové jevy se nevyhýbají ani území České republiky.…

Tlak, podtlak a brčko

Pití brčkem (na Moravě slámkou) se stalo velkou módou a nabízí se otázka: je to jenom frajeřina, nebo má brčko skutečně praktický význam? A co se vlastně musí stát, aby se vám tekutina přemístila ze sklenice do úst?

Vyrobte si elektromotor

Letos 9. července uplyne 220 let od narození Američana Thomase Davenporta. Že vám to jméno nic neříká? Všichni ale běžně jezdíme tramvají nebo vlakem, který táhne elektrická lokomotiva, a čím dál víc lidí si pořizuje elektromobily. A věřte…

Balónek vzdorující Newtonovým zákonům

Opravdu by mě moc zajímalo, jak by se sir Isaac Newton tvářil, kdyby viděl náš pokus s heliovým balónkem v autě. Znejistěl by? Nebo by se nenechal nachytat a hned by tušil, v čem je „zakopaný pes”? Podívejte se dnes s námi na…

Ferrofluid – mimozemská kapalina?

Co je ferrofluid? Je to kapalina z vesmíru, nebo nám na otázky jejího podivného chování jednoduše odpoví věda? Ať už je to umění, chemie nebo fyzika, odpověď je až magneticky přitažlivá.

Co je kladkostroj a k čemu slouží?

Co je kladkostroj a k čemu slouží? Proč se o něm vlastně učíme? Jak dokáže jeden samotný automechanik zvednout do vzduchu těžký motor z auta? Na našem exponátu “Velké kladky” si to názorně ukážeme a vysvětlíme. K ladkostroj…

Bumerang

Naučit se házet opravdový bumerang vyžaduje náročný trénink a dohled dospělého. Papírový bumerang do pokojíčku je však bezpečný, zábavný a jako příprava na házení skutečného bumerangu je úplně ideální!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace