Apollo 17 a Saturn V

Saturn V je největší nosič třídy Saturn, který byl sestrojen a zároveň je i po padesáti letech stále ještě nejsilnější raketou historie. Na nízkou oběžnou dráhu kolem Země byl schopen vynést 127 tun nákladu. Pro srovnání: běžné rakety mají nosnost maximálně kolem 20 tun a těžké nosiče jako je Delta IV Heavy nebo Falcon Heavy od 30 do 50 tun.

SLS (Space Launch System)

Jak je vidět, jedině tyto superrakety jsou schopny vynést dost nákladu, aby pak šlo přistát na Měsíci. V současnosti vyvíjený systém SLS (Space Launch System) má za sebou start nejlehčí varianty Block 1, která má nosnost 95 tun. Tato raketa poprvé startovala 16. 11. 2022 a vynesla na dráhu kolem Měsíce loď Orion na misi Artemis I. Výkonnější verze této rakety Block 1B a Block 2 by mohly pomoci při budování stanice Gateway u Měsíce nebo vynesení zajímavých průzkumníků Sluneční soustavy. Více o SLS najdete v dalším článku našeho iQBlogu.

Alternativou k raketě SLS je nosič Super Heavy společnosti SpaceX, který prochází závěrečnými testy a měl by startovat v průběhu roku 2023. Na něm bude upevněna kosmická loď Starship. Bude se jednat o nejsilnější nosič, který kdy existoval s nosností asi 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Upravená verze kosmické lodi Starship pak poslouží k přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis při třetí misi po roce 2025.

Apollo 17

Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na povrchu.

Apollo 17 byla první mise celého programu, během níž se na povrch Měsíce dostal první geolog. Tedy člověk, který byl vzděláním přímo předurčen k výběru těch nejzajímavějších vzorků. Další mise se již neuskutečnily, a tak uběhlo v roce 2022 již 50 let od opuštění Měsíce lidmi.

Československá stopa na povrchu Měsíce

Druhý člen posádky lunárního modulu Apolla 17, Gene Cernan, měl předky z Československa. Poslední, kdo se nohou dotýkal povrchu Měsíce, nám byl tedy trochu bližší. A dokonce vzal s sebou československou vlaječku, kterou později dovezl do naší vlasti, kde se jí za hluboké totality odvážně ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Akademie věd doc. Luboš Perek. Ano, to je ten slavný český astronom, který se dožil více než 100 let, a je po něm pojmenován největší ondřejovský dalekohled o průměru 2 m, na jehož pilíři je dnes tato vlajka vystavena.

Obrázek: srovnání raket

iQ TIP!

Pokud chcete vidět naživo, jak velké rakety jsou, navštivte naše expozice, kde uvidíte i modely Saturnu V a SLS. A v expozici Kosmo je také světelný tunel, který představuje část postranního motoru na tuhá paliva rakety Ariane 5.    

Martin Gembec, iQPLANETÁRIUM

Fotografie, pokud není citováno jinak, Martin Gembec / iQLANDIA

Tištěný 3D model Saturnu V jsme vytiskli na 3D tiskárně v iQFABLABu. Papírové modely Saturnu V a SLS vyrobil Tomáš Hobzík, kterému děkujeme za jejich poskytnutí.