Apollo 17 a Saturn V
7. prosince 1972 odstartovala obří raketa Saturn V s poslední misí Apollo 17 k Měsíci. 14. 12. 2022 je to 50 let od doby, kdy lidská noha naposledy opustila povrch Měsíce. Po půlstoletí obíhá Měsíc kosmická loď Orion, která zatím bez posádky testuje naše možnosti létat na Měsíc a trvale se tam usadit v rámci programu Artemis. Pojďme se podívat, jak vypadala superraketa Saturn V a připomeňme si československou stopu ve výzkumu Měsíce, která se váže právě k misi Apolla 17.
Saturn V je největší nosič třídy Saturn, který byl sestrojen a zároveň je i po padesáti letech stále ještě nejsilnější raketou historie. Na nízkou oběžnou dráhu kolem Země byl schopen vynést 127 tun nákladu. Pro srovnání: běžné rakety mají nosnost maximálně kolem 20 tun a těžké nosiče jako je Delta IV Heavy nebo Falcon Heavy od 30 do 50 tun.
SLS (Space Launch System)
Jak je vidět, jedině tyto superrakety jsou schopny vynést dost nákladu, aby pak šlo přistát na Měsíci. V současnosti vyvíjený systém SLS (Space Launch System) má za sebou start nejlehčí varianty Block 1, která má nosnost 95 tun. Tato raketa poprvé startovala 16. 11. 2022 a vynesla na dráhu kolem Měsíce loď Orion na misi Artemis I. Výkonnější verze této rakety Block 1B a Block 2 by mohly pomoci při budování stanice Gateway u Měsíce nebo vynesení zajímavých průzkumníků Sluneční soustavy. Více o SLS najdete v dalším článku našeho iQBlogu.
Alternativou k raketě SLS je nosič Super Heavy společnosti SpaceX, který prochází závěrečnými testy a měl by startovat v průběhu roku 2023. Na něm bude upevněna kosmická loď Starship. Bude se jednat o nejsilnější nosič, který kdy existoval s nosností asi 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Upravená verze kosmické lodi Starship pak poslouží k přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis při třetí misi po roce 2025.
Apollo 17
Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na povrchu.
Apollo 17 byla první mise celého programu, během níž se na povrch Měsíce dostal první geolog. Tedy člověk, který byl vzděláním přímo předurčen k výběru těch nejzajímavějších vzorků. Další mise se již neuskutečnily, a tak uběhlo v roce 2022 již 50 let od opuštění Měsíce lidmi.
Československá stopa na povrchu Měsíce
Druhý člen posádky lunárního modulu Apolla 17, Gene Cernan, měl předky z Československa. Poslední, kdo se nohou dotýkal povrchu Měsíce, nám byl tedy trochu bližší. A dokonce vzal s sebou československou vlaječku, kterou později dovezl do naší vlasti, kde se jí za hluboké totality odvážně ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Akademie věd doc. Luboš Perek. Ano, to je ten slavný český astronom, který se dožil více než 100 let, a je po něm pojmenován největší ondřejovský dalekohled o průměru 2 m, na jehož pilíři je dnes tato vlajka vystavena.
Obrázek: srovnání raket
iQ TIP!
Pokud chcete vidět naživo, jak velké rakety jsou, navštivte naše expozice, kde uvidíte i modely Saturnu V a SLS. A v expozici Kosmo je také světelný tunel, který představuje část postranního motoru na tuhá paliva rakety Ariane 5.
Martin Gembec, iQPLANETÁRIUM
Fotografie, pokud není citováno jinak, Martin Gembec / iQLANDIA
Tištěný 3D model Saturnu V jsme vytiskli na 3D tiskárně v iQFABLABu. Papírové modely Saturnu V a SLS vyrobil Tomáš Hobzík, kterému děkujeme za jejich poskytnutí.
Mohlo by vás zajímat
Meteorický roj Perseidy
Sluneční soustavou se prohání řada komet, které při průchodu kolem Slunce uvolňují množství plynu a prachových částic. Zanechávají tak za sebou proud meteoroidů. Když se později Země na své pouti kolem Slunce střetne s tímto proudem, vidíme…
Život na ISS
ISS neboli Mezinárodní vesmírná stanice je stále tím nejvýznamnějším místem, kde lze studovat vliv mikrogravitace (zjednodušeně stavu beztíže) na život člověka. Místo, kde lze vyvíjet nové léky a materiály. Dokáží si lidé obstarat základní…
Komety
V historii lidstva byly pozorovány nespočetněkrát. Pro starověké civilizace komety představovaly znamení od samotných bohů – byly zvěstovatelkami příchozích katastrof, ale někdy také například dobrým znamením blížící se hojné úrody.…
Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat
„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“…
Letní slunovrat
Letní slunovrat je astronomy přesně stanovený okamžik, kdy Slunce má největší deklinaci nad nebeským rovníkem. Latinsky se mu říkalo solstitium, což se přeneslo do anglického summer solstice. Kdy slunovrat nastává? Jaké to má důsledky na náš…
Jak funguje dalekohled
Dalekohled, to jsou přece dvě čočky, které přibližují obraz vzdálených objektů. Jak to funguje, je jasné. Nebo že by to přeci jen bylo složitější? Ukážeme si, že dalekohledů je několik různých typů, a také si vysvětlíme, jak se chová světlo,…
Venuše jako Jitřenka a Večernice
Planeta Venuše nese jméno po bohyni krásy a lásky. Její římská obdoba navazuje na řeckou bohyni Afroditu. Jako výrazná hvězda se zjevuje pravidelně na večerní nebo ranní obloze. V takovém případě často říkáme, že je z ní…
Jež(íš)kovy voči
Naše iQPLANETÁRIUM Vám nově nabídne originální vánoční pořad „Jež(íš)kovy voči“. V badatelském ringu proti sobě stanou Ježíšek a Santa Claus.
Komentáře (0)