Třífázový elektromotor
Velký praktický význam trojfázových proudů je dán možností konstruovat jednoduché a výkonné elektromotory, které mění energii elektrickou na energii mechanickou. Princip fungování třífázového elektromotoru si můžeme vysvětlit na exponátu “Roztoč magnet”.
Velký praktický význam trojfázových proudů je dán možností konstruovat jednoduché a výkonné elektromotory, které mění energii elektrickou na energii mechanickou. Jsou založeny na pohybu vodičů, kterými prochází elektrický proud, v magnetickém poli, které je buzeno proudem ve vinutí statoru.
Na exponátu máme tři cívky, jejichž osy svírají vzájemně úhel 120 stupňů. Tyto cívky jsou v reálu připojeny k trojfázovému napětí z jiného zdroje. Proud procházející cívkami vytváří v prostoru mezi nimi magnetické pole. To se v reálném motoru otáčí se stejnou frekvencí jako má střídavý proud a vzniklé magnetické pole je točivé.
V případě našeho exponátu se magnetické pole cívky vytvoří až stiskem tlačítka. Abychom si nasimulovali točivé magnetické pole, je potřeba stiskávat tlačítka u všech třech cívek postupně. Čím rychleji budeme stiskávat tlačítka, tím větší bude frekvence točivého magnetického pole. Když do tohoto pole umístíme magnet, tak se začne otáčet, rychlost otáčení závisí právě na frekvenci střídavého proudu. U exponátu tedy rozhoduje rychlost stiskávání tlačítek u jednotlivých cívek. Čím rychleji budeme stiskávat tlačítka, tím rychleji se bude magnet otáčet. Ale pozor! Nesmíme tlačítko stisknout dříve, než se rotor – magnet – dostane za polovinu příslušné cívky. Pokud by se tak stalo, magnet zbrzdíme. Naše stiskávání tlačítek musí být synchronní s pohybem magnetu, pohyb magnetu je synchronní s magnetickým polem.
Sami si tedy zkusíte, jak přesně načasované musí být fáze elektrického proudu, aby byl pohyb magnetu co nejplynulejší a nejrychlejší.
Petr D.
Zpět na seznam
Mohlo by vás zajímat
Jak postavit plechovku na hranu?
Dokážeš postavit plechovku na hranu tak, aby se nezvrátila a vydržela takto třeba celý večer? Zkus si to. Nejspíš zjistíš, že to není jen tak, že budeš muset plechovce nějak pomoci. Ale když nenápadně použiješ náš fígl, nikdo si ničeho…
Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů
O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?
Tajemství rozprašovače
Když rosíme pokojové rostliny (popřípadě teď v létě i sebe) nebo si rozprašujeme ocet na salát, musíme tlačítko nebo páčku rozprašovače mačkat opakovaně. U barvy, laku, deodorantu či šlehačky ve spreji ale stačí jen jednou stisknout a…
Crookesův mlýnek
Crookesův mlýnek je fascinující hračka – zvlášť když věříme, že nám ukazuje mechanické účinky světla. Sice to tak úplně není, ale možná ještě o to zajímavěji si s ním můžeme pohrát.
Tření základ života!
Kdyby naráz přestalo existovat tření, způsobilo by to světovou apokalypsu. Hned by se rozpadly všechny stavby, z oblečení, které máme na sobě, by zůstala jen hromádka vláken, nebyli bychom schopni se po ničem pohybovat… Prostě bez…
Co je to utajený var?
Už od mala všude slýcháme, že voda se vaří při 100 °C. Ale pokud jste dávali na hodinách fyziky pozor, víte, že to není tak úplně pravda.
Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu
Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…
Zemětřesení
Při návštěvě iQLANDIE si v expozici Živly můžete s radostí vyzkoušet exponát Zemětřesení, zažít ale skutečné zemětřesení na vlastní kůži by byl spíše děsivý zážitek. Jedno takové minulý týden postihlo Turecko, a to nás přivedlo na…
Lyžařské vosky
Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují.
Páka
O prázdninách asi většina lidí na fyziku moc nemyslí, ale fyzika žádné prázdniny nemá – i během nich je všude kolem nás. I když se třeba chceme jenom napít.
Komentáře (0)