Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Svítící gumový medvídek 

Svítící gumový medvídek 

31.08.2021

Navštívili jste naši science show a zaujal vás efektní pokus, při kterém se gumový medvídek rozzářil červenofialovým plamenem a doslova vysoptil ze zkumavky ven? Pojďme se spolu podívat tomuto pokusu na kloub.   

Gumoví medvídci obsahují především velké množství cukru (40-60 %). Typickou gumovou konzistenci způsobuje nejčastěji želatina živočišného původu, která se získává povařením jatečních odpadů – kůží, šlach a kostí. Existuje však i vegetariánská varianta gumových medvídků, do kterých se přidává agarová želatina z mořských řas. Lákavý vzhled a vůni dodávají aromatické látky, barviva a další dochucovadla. 

Pro náš pokus ovšem není zásadní přesné složení gumového medvídka, ale fakt, že obsahuje organické látky, sacharidy (cukr) a bílkoviny (želatinu), které reagují bouřlivě s roztaveným chlorečnanem draselným. Chlorečnan draselný je silně oxidující látka, proto se také používá v pyrotechnice a při výrobě zápalek. Při jeho zahřátí se navíc uvolňuje kyslík, mistr nad mistry v oboru hoření, který celou reakci pořádně nakopne. 

Ihned po vhození gumového medvídka do roztaveného chlorečnanu draselného se uvolňuje obrovské množství energie ve formě tepla a světla. Gumový medvídek doslova shoří během několika málo sekund a my můžeme navíc pozorovat krásné fialové záblesky. Za ty může přítomnost draselných iontů. 

 

Reakce gumového medvídka s roztaveným chlorečnanem draselným je hezký způsob, jak zviditelnit energii ukrytou v chemických vazbách. Tuto energii vyžívají všechny živé organismy. Lidé a ostatní živočichové získávají organické látky z potravy – společně s cennou energií. Zelené rostliny si samy vyrábí zásobní sacharidy během fotosyntézy. Využívají k tomu oxid uhličitý, vodu a energii ze Slunce. Jedno však máme všichni společné – během procesu zvaného buněčné dýchání uvolňujeme energii z vazeb v organických látkách reakcí s kyslíkem, který se do našich těl dostává z okolního vzduchu. Energii z těchto látek však neuvolňujeme a nevyplýtváme najednou jako my při našem pokusu, ale pěkně postupně si ji zabudujeme do speciálních molekul, kterým se říká přenašeče energie (např. ATP). Tyto „molekulární baterky“ pak tělo využívá během rozličných biochemických procesů, které se v našem těle odehrávají. 

Samozřejmě musíme vzít v potaz, že ne všechna ta energie, kterou jsme pozorovali jako ohňostroj ve zkumavce, pochází z chemických vazeb. Určitou část energie jsme celé směsi dodali i tím, že jsme pomocí kahanu zahřáli a roztavili chlorečnan draselný. 

 

iQTIP!

Pokus by měla provádět pouze dospělá a zkušená osoba s použitím vhodných ochranných pomůcek a ideálně v digestoři. Někdy se během pokusu roztaví dno zkumavky, proto je dobré pod zkumavku umístit porcelánovou misku s pískem. Také doporučujeme medvídka před pokusem podélně rozříznout, aby se po vhození nepřichytil na stěnu zkumavky. Pokus funguje výborně i s jakýmkoliv malým bonbonkem, jako je například tic-tac. 

Šárka V.

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Pokusy pro nejmenší v iQPARKU

V iQPARKU na Vás čeká parádní novinka v podobě zábavných pokusů. Vyzkoušet si ji mohou i ti nejmladší návštěvníci.  

Seznamte se: suchý led!   

Jeden atom uhlíku a dva atomy kyslíku. V chemickém zápise: CO2 neboli oxid uhličitý – bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, který je znám již od 17. století. To ale tenkrát ještě netušili, že tento běžný plyn…

Sklo, moře a sklářský kmen

Co má společného sklo a moře? Správných odpovědí může být snad tisíc. Skleněná láhev se vzkazem? Sklenice oroseného Rohozce na pláži neklidného Baltského moře? Olej na opalování ve skle? Skleněné zábradlí mola vybíhajícího do moře? Odpověď…

Workshop Věřte, nevěřte

Máme pro vás nový prázdninový program VĚŘTE, NEVĚŘTE. V naší TULaborce denně od 14.00 do 15.00  

Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

Když příroda malovala, stvořila nepřeberné množství druhů rostlin s takřka nekonečnou škálou barev a odstínů, kterými se můžeme kochat. Co když ale rostliny nabízejí ještě mnohem zajímavější paletu než jen tu viditelnou na první pohled? Ve…

Tlak, podtlak a brčko

Pití brčkem (na Moravě slámkou) se stalo velkou módou a nabízí se otázka: je to jenom frajeřina, nebo má brčko skutečně praktický význam? A co se vlastně musí stát, aby se vám tekutina přemístila ze sklenice do úst?

Balónek vzdorující Newtonovým zákonům

Opravdu by mě moc zajímalo, jak by se sir Isaac Newton tvářil, kdyby viděl náš pokus s heliovým balónkem v autě. Znejistěl by? Nebo by se nenechal nachytat a hned by tušil, v čem je „zakopaný pes”? Podívejte se dnes s námi na…

Chemické reakce pro esteticky založené chemiky

Víte, že chemie umí být pěkně barevná a možná i trochu nerozhodná? Interně totiž tomuto pokusu říkáme “nerozhodný chemik”.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace