Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Sklo, moře a sklářský kmen

Sklo, moře a sklářský kmen

12.07.2021

Co má společného sklo a moře? Správných odpovědí může být snad tisíc. Skleněná láhev se vzkazem? Sklenice oroseného Rohozce na pláži neklidného Baltského moře? Olej na opalování ve skle? Skleněné zábradlí mola vybíhajícího do moře? Odpověď je mnohem prostší. Musíme se vrátit ale hodně nazpět.

Představte si, že nás stroj času přenese do druhohor do období křídy, je to zhruba 145-66 milionů let zpět. Na Zemi panuje teplé klima a po polárních čepičkách není ani vidu ani slechu. Křídový skleníkový efekt zvedá hladinu moří a oceánů, a nám se tak naskýtá jedinečná možnost dovolené u moře, aniž bychom přejeli kterýkoli z českých hraničních přechodů. Český masiv je totiž velkým ostrovem ve středoevropském mělkém moři. Hladina se ale zvedá stále, a i náš ostrov je téměř celý zaplaven. A tak zbývají poslední opalovací místa a plážové bary jen jižně od Prahy nebo tady u nás na severu. Všude kolem je mělké moře s nádherným písečným dnem.

kridove-more-iQLANDIA

Ale co je to vlastně písek?

Písek je nezpevněný klastický sediment proměnlivého složení, jehož zrnka mají velikost od 0,05 do 2 mm. Vzniká rozpadem mateřské horniny, která se usazovala na dně mělkých moří. A tady je už blízko k odpovědi, co má společného moře a sklo: PÍSEK, přesněji křemičitý písek.

Křemičitý písek je světlá až bílá hornina složená z kamínků křemene a používá se právě k výrobě skla. Čistá hornina, ze které by se dalo přímo vyrábět sklo, se v přírodě vyskytuje pouze velmi vzácně. Před vlastní výrobou je zpravidla nutné přírodní horninu správně upravit – vyčistit (vyprat, respektive odplavit všechny nežádoucí látky), poté podrtit a přetřídit na požadovanou velikost zrn. Vzhledem k tomu, že pro výrobu různých typů skla je požadována vždy surovina jiné jakosti a jiného chemického složení (nutný je zde především přesný obsah oxidu křemičitého a oxidů železa), bývá nutno horninu dále upravovat a čistit například flotací, elektromagnetickou separací a případně i dále dočistit od různých nežádoucích barevných příměsí, kterými zde bývají nejčastěji oxidy různých kovů (nejčastěji železo, titan, hliník, měď).

Na výrobu skla se používá sklářský kmen. To je směs nám už známých křemičitých písků, vápence, sody a potaše a také střepů. Kde ale vzali první skláři střepy, to tedy netuším. Důkladně umletá a promíchaná skelná směs neboli kmen se pak roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářských pecích. Běžné sklo se taví při teplotě 1450 až 1550 °C.

Tavení sklářského kmene má tři fáze:

  1. roztavení – sklářský kmen se roztaví ve sklářské peci. Roztavené sklo je tuhé, nestejnorodé, neprůhledné a s bublinkami, které se musí odstranit zvýšením teploty a přidáním různých čeřidel.
  2. čeření – hmota se dále mísí, bublinky unikají, a sklo se tak stává průhlednější a řidší.
  3. sejití – ochlazení skla

taveni-sklarskeho-kmene-iQLANDIA-PRECIOSA

Skelná hmota se pomocí přísad odbarvuje či zakaluje, popřípadě též zabarvuje použitím různých barvicích látek. To závisí na účelu, k němuž je sklo určeno.

Tak vzniká hutní sklo, které se pak dále zpracovává a tvaruje různými technikami, zejména foukáním, litím, lisováním nebo tažením.

My v oblasti zvané Křišťálové údolí máme to štěstí, že nám mělké druhohorní moře na svém dně uložilo zásobu sklářských písků. Konkrétně ve Střelči v Českém ráji a v Provodíně u České Lípy. Právě odsud se bere písek, i díky kterému mohlo Křišťálové údolí získat celosvětový věhlas.

sklarsky-pisek-Strelec-iQLANDIA

Pavel C.

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Když pevné hranice stvoří zázraky: nová éra mikrofluidiky

Mikrofluidika je extra zajímavá vědecká disciplína, která studuje chování kapalin v malých stísněných prostorách (tzv. mikrokanálcích) – což je něco, co se podstatně liší od našich každodenních zkušeností s kapalinami.

Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů

O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?

Cyklodextriny: Malé molekuly s velkým využitím

Možná jste o cyklodextrinech nikdy neslyšeli, ale ve skutečnosti se s nimi setkáváme téměř každý den. Cyklodextriny jsou totiž molekuly, které se používají v mnoha oblastech, jako jsou potraviny, kosmetika či lékařství.

Zemětřesení

Při návštěvě iQLANDIE si v expozici Živly můžete s radostí vyzkoušet exponát Zemětřesení, zažít ale skutečné zemětřesení na vlastní kůži by byl spíše děsivý zážitek. Jedno takové minulý týden postihlo Turecko, a to nás přivedlo na…

Lyžařské vosky 

Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují. 

Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat 

„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“…

Podzimní barvy listí

První podzimní den letos vycházel na pátek 23. září. Příroda se však podle našeho kalendáře neřídí, a proto můžeme typické podzimní jevy pozorovat mnohem dříve. Ano, řeč je hlavně o barevných změnách listů a jejich opadávání. Víte proč a jak…

Ať žije kostlivec!

Ano, ano, už je to tady, blíží se nám Halloween, a to je nejvyšší čas oslavit dva svátky populární halloweenské oslavy. Kostlivce! Ano, myslím to vážně, Halloween má opravdu svátky dva – světový den kostí a kloubů (12. 10.) a…

Matematika v lidském těle: Světový den srdce

A je to tady! Světový den srdce. Asi si myslíte, že jsme si popletli září s květnem. Vždyť máj, tedy květen je lásky čas a srdce je symbolem lásky. Ale ne! Opravdu, Světový den srdce připadá na 29. září.

Lightstick: chemické světlo na párty nebo na ryby

Zvyklí jsme obvykle na to, že svítící objekty, jako je slunce, plamen svíčky nebo obyčejná žárovka, uvolňují při svícení spoustu tepelné energie. U oblíbených svítících tyčinek (lightsticků) tomu tak ale není. Září totiž díky chemické reakci…