Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Letní slunovrat

Letní slunovrat

20.06.2022

Letní slunovrat je astronomy přesně stanovený okamžik, kdy Slunce má největší deklinaci nad nebeským rovníkem. Latinsky se mu říkalo solstitium, což se přeneslo do anglického summer solstice. Kdy slunovrat nastává? Jaké to má důsledky na náš život a co znamenal pro naše předky? A jak přesně umíme měřit čas dnes? Na tyto otázky se pokusíme najít odpovědi. A přidáváme i to, co zajímavého nám nabízí letní obloha. 

Úvodem tedy k deklinaci. Jedná se o jakousi nebeskou obdobu zeměpisné šířky. Zemská osa směřuje na obloze přibližně k Polárce. Protože ta je u nás asi 50° nad severním obzorem, nachází se ve výšce 40° nad jihem nebeský rovník. Slunce protíná na obloze rovník dvakrát ročně během rovnodennosti. S příchodem léta vrcholí každý den výš a výš, až dosáhne maximální úhlové vzdálenosti nad nebeským rovníkem, tedy maximální deklinace. 

Letní slunovrat v našem kalendáři

Okamžik letního slunovratu nastává každoročně v jiný čas. Největší vliv na to má náš měnící se kalendář. Nejčastěji nastává 20. nebo 21. června. Vzácně může nastat i 22. června (příště se to stane v roce 2203) nebo 19. června (což nás čeká v roce 2487, naposledy to bylo roku 775). Budeme-li sledovat tento okamžik dále do minulosti, zjistíme, že odchylka se zvětšuje. Např. v roce 1000 před Kristem byl letní slunovrat dokonce 2. července.  

Světový čas a náš čas

Každoročně nám astronomové určují také přesný čas slunovratu. Například v roce 2022 nastává 21. 6. v 9:11 UT. Co vlastně znamená to UT? Jedná se o Universal Time (světový čas), ten je nástupem GMT (Greenwich Mean Time) neboli střední sluneční čas v londýnském Greenwichi na nultém poledníku. Naše hodiny jsou ale synchronizovány pomocí času atomových hodin umístěných po celém světě. Vědci se tedy dohodli na zavedení koordinovaného světového času (Coordinated Universal Time, zkratka UTC).  

Aby byl tento čas přesně navázán na rychlost rotace naší Země, musí se do něj čas od času zavádět korekce v podobě přestupné sekundy. Rotace Země se totiž mění (Většinou zpomaluje, a tak bylo nutné sekundy přidávat. Ale v posledních letech se rotace Země trochu zrychlila, nyní se vyčkává, zda bude třeba jednu sekundu odebrat). 

V České republice, stejně jako ve většině zemí střední a západní Evropy (s výjimkou Británie, Irska či Portugalska), máme na hodinách o jednu hodinu více než v Londýně (UTC+1 hodina). Je to tzv. Středoevropský čas (SEČ), neboli čas 15. poledníku. Nejpřesněji je tedy synchronní s pohyby Slunce po obloze právě u nás, především ve městech, jako je Liberec nebo Jindřichův Hradec, která leží přesně na 15. poledníku. Slunce v zimě vrcholí přibližně ve 12 hodin a v létě kolem 13. hodiny, protože zavádíme letní čas (SELČ).  

Analemma

Vzhledem k tomu, že Země se během roku nepohybuje kolem Slunce stálou rychlostí, tak ani okamžik pravého poledne na 15. poledníku, kdy je Slunce nejvýše, nepřipadá na našich hodinách přesně na 12:00 SEČ, resp. v létě 13:00 SELČ. Někdy nastává dříve, jindy později. V praxi je tato odchylka mezi časem, který ukazují sluneční hodiny, a naším atomovým časem i více než čtvrt hodiny. Čtyřikrát ročně je však odchylka nulová. Dobře jsou tyto odchylky viditelné i v případě, kdy fotografujeme Slunce v okamžiku, kdy je nejvýše, a snímky poskládáme. Vznikne jakási osmička, tzv. analemma (viz vložené video). 

Výška Slunce nad obzorem a podnebí

Jistě jste si už také všimli, že nejteplejšími dny v roce rozhodně nebývají zpravidla ty červnové kolem slunovratu. Často je nejvíce horko v červenci, což je i měsíc s nejvyšší průměrnou teplotou během roku. Je to dáno setrvačností, se kterou se ohřívá voda v oceánech. Voda funguje jako regulátor klimatu na Zemi.  

Zajímavé také je, že v období kolem 4. července je Země nejdál od Slunce. O celých 5 milionů kilometrů dál než v zimě. Tato změna má ale jen nepatrný vliv na klima. Na podnebí má mnohem důležitější vliv náklon zemské osy, a tedy i výška Slunce nad obzorem. 

vychod

Fotografie vycházejícího Slunce z lomu Stanislaw v polských Jizerkách

Bílé noci

Období kolem slunovratu je zajímavé i pro obyvatele severských zemí. Slunce zde neklesá moc hluboko pod obzor. Koneckonců také v České republice nastává období bez tzv. astronomické noci, kdy Slunce klesne méně než 18° pod obzor, noc je trochu světlejší, a nejsou tak vidět slabé hvězdy. Na sever od nás zažívají tzv. bílé noci. Slunce zapadá pozdě v noci a za tzv. občanského soumraku lze pohodlně číst noviny. A ještě dál, za severním polárním kruhem, Slunce nezapadá vůbec. Pohled na půlnoční Slunce nízko nad obzorem je magický, ale není to dobré období pro lidi, kteří potřebují spát. 

Na jižním pólu panuje hluboká noc. Období je tedy vhodné k pozorování oblohy. Na jižním pólu je kromě klasické vědecké stanice také astronomická observatoř. Pracuje zde také radioteleskop, který není závislý na počasí, nebo tom, zda je tma. 

Obratník

Pokud se v období slunovratu vydáme na dovolenou na jih, někam do oblasti obratníku Raka, který prochází např. jihem Egypta, můžeme zažít, že Slunce je v poledne přesně v nadhlavníku. V podstatě nevrháme žádný stín. Slunce se tedy na obloze jakoby obrací zpátky k rovníku, a proto pojem slunovrat. 

Zajímavé je i pojmenování obratníku. To skutečně odkazuje na souhvězdí Raka, v němž se nacházelo Slunce při letním slunovratu. Jenže tak to platilo před 3000 lety v dobách starověkých civilizací. Podobně se vžil pojem obratník Kozoroha. 

Dnes se Slunce promítá při letním slunovratu do souhvězdí Býka. Tento posun je dán precesí zemské osy. Ze stejného důvodu míří zemská osa jen náhodou zrovna kolem roku 2000 na Polárku. Kdysi mířila úplně jinam. Ve starém Egyptě třeba na hvězdu Thuban v souhvězdí Draka. To má vliv i na znamení zvěrokruhu, pokud jste narozeni ve znamení Raka, Slunce jste v době narození měli v Blížencích. I zde došlo za 2000 let od vzniku astrologie k posunu. 

Historické souvislosti

Slunovrat je spojen také s prastarými zvyky a slavnostmi. Keltové a po nich i Slované prováděli různé obřady slavící příchod nejúrodnější části roku, často spojené i s radovánkami majícími za úkol zachování rodu. Tančili kolem posvátných ohňů, do kytic a otepí svazovali vonné byliny, které pak zapalovali a žehnali jimi dobytku. Byliny sbírané během svatojánské slunovratové noci měly kouzelnou moc. První koupel ve studené vodě a uhlíky ze slunovratových ohňů rozhazované po polích měly přinést vláhu a úrodu. 

V souvislosti s měřením času a určováním okamžiku významných dnů, jakými právě slunovrat byl, vznikaly megalitické stavby – samostatně stojící štíhlé kameny – tzv. menhiry, kamenné řady nebo celé kamenné kruhy, jako je známé Stonehenge. Tyto stavby byly budovány zřejmě nejen jako astronomické observatoře, ale také zde mohly probíhat rituální obřady. 

Noční obloha v létě

Letní noci přináší i běžným lidem možnost se pohodlně usadit, lehnout si, a pozorovat noční oblohu, protože je konečně teplo. Vysoko nad hlavami se nám bude táhnout Mléčná dráha – stříbřitý pás s tmavými mračny – ovšem jedině v místech s malým světelným znečištěním daleko od měst nebo na horách.  

Léto mají lidé spojeno také s pozorováním padajících hvězd. Jedná se o malé částice, které kdysi uvolnila kometa. Když se velkou rychlostí srazí s atmosférou, shoří, a my pozorujeme meteor. Perseidy jsou nejznámější meteorický roj, jehož maximum připadá na 12. srpen, ale hodně meteorů padá klidně i týden před ním (aktivní jsou i jiné roje).  

Obloha je v létě křižována mnoha družicemi. Tyto světlé body se pomalu přesouvají oblohou, neblikají a mohou i měnit jas. Astronomové dokáží na letní obloze nalézt mnoho zajímavých objektů, které jsou často dál než samotné okem viditelné hvězdy. Jsou to například hvězdokupy nebo mlhoviny. Pokud vám ukáží mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy, které vychází výše až v druhé polovině noci, vězte, že se díváte ještě mnohem dál a taky více do minulosti. Jde o jinou galaxii a světlo k nám putovalo asi 2,5 milionu roků.  

Ostatní objekty jsou přitom mnohem blíž, v naší Galaxii, v Mléčné dráze. Jde o mlhoviny a hvězdokupy. A jako nejjasnější hvězdy se na obloze jeví planety. Nejvíce během noci září Jupiter nebo Mars a Saturn. Večer nebo ráno Venuše. Že nejde o hvězdy si všimneme, pokud sledujeme jejich pohyb mezi hvězdami v průběhu roku. Nebo si je prohlédneme dalekohledem. Spatříme kotouček, nebo i srpek v případě Venuše. U Jupiteru nás možná překvapí čtyři slabé hvězdičky, což jsou jeho měsíce. Saturn vždy ohromí díky krásnému prstenci. 

panorama

Noční svítící oblaka nad přehradou v Jablonci nad Nisou 4. 7. 2014

iQTIP: Využijte období slunovratu k pozorování nočních svítících oblak (NoctiLucent Clouds – NLC). Slunce neklesá ani 18° pod obzor, takže večer po desáté a ráno kolem třetí lze na obloze nad severním obzorem sledovat stříbřitá, v dalekohledu a na fotografiích krásně strukturovaná vlnkovitá oblaka. Na rozdíl od oblak nad Českem (ve výšce do 15 km), která jsou tou dobou temná, NLC ještě osvětluje Slunce, protože se nachází severně od nás ve výšce kolem 80 km.     

Martin Gembec, iQPLANETÁRIUM

Fotografie: Martin Gembec / iQLANDIA

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Nová éra v dobývání Měsíce: start rakety SLS a kosmické lodi Orion

Raketa SLS (Space Launch System) je nová super těžká raketa vyvíjená americkou národní společností NASA, která ji plánuje společně s kosmickou lodí Orion využívat k dopravě lidí na Měsíc. SLS tak naváže na legendární Saturn V, který na…

Jak funguje dalekohled 

Dalekohled, to jsou přece dvě čočky, které přibližují obraz vzdálených objektů. Jak to funguje, je jasné. Nebo že by to přeci jen bylo složitější? Ukážeme si, že dalekohledů je několik různých typů, a také si vysvětlíme, jak se chová světlo,…

Venuše jako Jitřenka a Večernice 

Planeta Venuše nese jméno po bohyni krásy a lásky. Její římská obdoba navazuje na řeckou bohyni Afroditu. Jako výrazná hvězda se zjevuje pravidelně na večerní nebo ranní obloze. V takovém případě často říkáme, že je z ní…

Jež(íš)kovy voči

Naše iQPLANETÁRIUM Vám nově nabídne originální vánoční pořad  „Jež(íš)kovy voči“. V badatelském ringu proti sobě stanou Ježíšek a Santa Claus.

Neptun a jeho tajemný měsíc Triton 

Před 175 lety se odehrál úžasný příběh objevu planety, která byla předpovězena matematickým výpočtem pomocí jejího předpokládaného gravitačního působení na tehdy již známou planetu Uran. Objev Neptunu připadá na 23. září 1846…

Jak bezpečně pozorovat Slunce nebo si jej i vyfotit? 

Na terase iQLANDIE se můžete především v letní sezóně setkat s dalekohledy namířenými na Slunce. Pozorujeme jej zde spolu s návštěvníky. Nedávno se nám navíc naskytla příležitost spatřit částečné zatmění Slunce, ze kterého jsme se…

Pozorování Perseid

Za příznivého počasí proběhne 12. 8. pozorování Perseid. Místo konání je stanoveno u vojenského hřbitova v Liberci - Ostašově.

Pozorování Slunce 

Také máte rádi letní Slunce? Přijďte si ho prohlédnout pořádně zblízka.

Den a noc na Jizerce

iQLANDIA součástí pozorování Slunce a noční oblohy na Jizerce. Astronomická událost spojená s poutavými přednáškami v sobotu 14.8. od 11 hodin.

Zatmění Slunce

Jeden z nejúžasnějších nebeských úkazů nastává, když Měsíc na obloze vstoupí před sluneční kotouč. Už samotné částečné zatmění je nevšední úkaz, mrazení v nás ale vyvolá, máme-li možnost vycestovat za zatměním úplným. Speciálním případem je…