Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat

Štítky

„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“ – hlavou se Vám honí myšlenka, jak utnout další rozhovor, který se zvrtne v další proč a proč a proč. „Jak to ten malý capart může vědět, že máme okna na jih a západní obzor opravdu není dobře vidět?“ – „Víš“, hledám to správné vysvětlení v hlavě, „on je teď zimní slunovrat, a tak je to všechno trochu jinak. Vidíš, jak brzo sluníčko zapadá? Vždyť ono k tomu západu ani nestihne doběhnout.“ Snažím se z toho vybruslit… Pojďme si připomenout, jak to s tím Sluncem je. Kdy zapadá nejjižněji a kdy zapadá přesně na západě?

Analemma 

Pozorujeme-li Slunce během roku každý den ve stejný čas, například kolem poledne (ve 12 hodin SEČ nebo v letním čase ve 13 hodin), můžeme si všimnout, že běhá na obloze nahoru a dolů. Pozornější oko by zaznamenalo drobné odchylky – Slunce by vykreslilo na obloze během roku osmičku. Tomu se říká analema. Slunce tedy jednou ročně doběhne na její vrchol a začíná se vracet dolů a v zimě naopak doběhne do jejího nejnižšího bodu a začíná se vracet nahoru. Takto jednoduše můžeme chápat i pojem slunovrat. 

Zimní slunovrat 

Astronomická zima začíná okamžikem slunovratu obvykle kolem 21. prosince v závislosti na tom, jak se jevy nebeské srovnají s naším kalendářem, který má přestupné roky, a tak se i datum slunovratu mírně mění. Například v roce 2022 připadá okamžik zimního slunovratu na 21. 12. ve 22:48 SEČ, ale v roce 2023 a 2027 připadne až na 22. prosince. 

Zajímavé je, že zatímco v letech 2030 až 2050 se datum 22. 12. objeví jako okamžik zimního slunovratu ještě pětkrát (2031, 2035, 2039, 2043 a 2047), tak od roku 2050 do roku 2100 už ani jednou. A naopak v letech 2084, 2088, 2092 a 2096 nastává zimní slunovrat již 20. prosince. Ze stejného důvodu nenastává jaro 21. 3., ale již 20. 3. nebo dokonce 19. 3. a teprve po roce 2100 se kalendář přestupným rokem poněkud narovná a jaro nastane opět 21. 3., jak se mnozí učili ve škole. 

Kde zapadá Slunce? 

Pokud sledujeme místo při obzoru, kde Slunce zapadá, od 10. do 21. prosince si téměř nevšimneme žádného rozdílu. Azimut, na němž se vyskytuje střed slunečního kotouče, v okamžiku, kdy se dotýká obzoru, se mění od 234° po 233°. To je tedy nejjižnější bod při pohledu z Liberce (50,7 stupně severní šířky). Na 50. rovnoběžce je to tedy asi o 0,7 stupně severněji (21. 12. na azimutu 233,7°).

Našli jsme tedy nejjižnější bod, na kterém Slunce během roku zapadá. Ale kdy zapadá přesně na západě? Bude to v den rovnodennosti – tedy 20. března? Není tomu tak, i když by se to zdálo logické. Den totiž není přesně stejně dlouhý jako noc, protože zde úřaduje ještě lom světla v atmosféře. My tak vidíme sluneční kotouč zapadat v době, kdy už by měl dávno zapadnout. 20. března tedy Slunce zapadá asi v azimutu 272° (západ je 270°). Přesně na západě tedy zapadá 17. nebo 18. března. 

Bílé noci, polární den a noc 

Nejsevernější bod při svém západu navštíví sluneční kotouč při letním slunovratu. U nás je to azimut 311°. A jsou místa, kde je to ještě více k severu. Až když se přiblížíme polárnímu kruhu, Slunce se náhle k severnímu obzoru pouze přiblíží, dotkne se jej a zase stoupá vzhůru. V severní Evropě nastávají bílé noci a za polárním kruhem je polární den. A podobně tedy v okamžiku zimního slunovratu nezapomínejme, že na severním pólu je dlouhá polární noc a na jižní polokouli nyní začíná léto. 

zimní slunovrat

Co na to OpenAI 

Strojové učení počítačů je na čím dál vyšší úrovni. Pojďme si závěrem ukázat, jak si s dotazem v úvodu článku poradí umělá inteligence OpenAI: 

Kde zapadá Slunce? 

"Slunce zapadá na západě. V pozemském vesmíru se Země otáčí kolem své osy od východu na západ, což způsobuje, že se nám Slunce jeví jako by přes den stoupalo na obloze na východě a večer zapadalo na západě. Ve skutečnosti ale Slunce nezapadá, protože je to obří hvězda uvnitř naší sluneční soustavy, která se pohybuje kolem centra galaxie. 

Je důležité si uvědomit, že to, co vidíme na obloze, je pouze iluze způsobená pohybem Země. Ve skutečnosti Slunce nikdy nezapadá, ale pohybuje se po konstantní dráze kolem centra galaxie."

iQ TIP! 

Již více než týden před okamžikem zimního slunovratu si můžeme všimnout, že Slunce zapadá o něco později než ve dni předchozím. Zkracuje se snad noc, i když ještě nenastal slunovrat? Nikoli, ve skutečnosti ještě o to déle ráno vychází. Dobře to shrnuje jedna z nejznámějších pranostik Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Může se to zdát zvláštní, ale délka dne, pokud ji měříme podle Slunce, je v tomto období delší než 24 hodin. Až do 25. prosince délka slunečního dne narůstá. Proto efekt, že Slunce později zapadá a dříve vychází, začne být patrný nejlépe až v lednu. A o tom už hovoří další známé pranostiky: Na Boží narození (25. 12.) o bleší převalení. – Na Nový rok (1. 1.) o slepičí krok – Na Tři krále (6. 1.) o krok dále – Na Hromnice (2. 2.) o hodinu více. 

Fotografie: Martin Gembec / iQLANDIA 

Zdroje: 

Data začátku ročních období: https://www.timeanddate.com/calendar/seasons.html  

Guide 9: https://www.projectpluto.com/  

Stellarium, Analemma: https://youtu.be/gytoqOTU2b0?t=936  

Umělá inteligence OpenAI: https://openai.com/