Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

25.06.2021

Když příroda malovala, stvořila nepřeberné množství druhů rostlin s takřka nekonečnou škálou barev a odstínů, kterými se můžeme kochat. Co když ale rostliny nabízejí ještě mnohem zajímavější paletu než jen tu viditelnou na první pohled? Ve videu se podíváme pod povrch některých rostlin a běžné denní světlo nahradíme UV zářením.

Jak je možné, že rostliny, které potkáváme každý den, mohou takto krásně světélkovat, ať už růžově, modře nebo žlutě, a my o tom nemáme ani zdání?

Abychom si tento jev vysvětlili, musíme se seznámit s pojmem FLUORESCENCE.

Velmi jednoduše řečeno, fluorescence je druh luminiscence (světélkování), kdy fluorescenční látka, v našem případě rostlinné barvivo, pohlcuje ultrafialové (UV) záření a jeho energii vyzařuje zpět v podobě viditelného světla. Celý děj je velmi rychlý, proto můžeme fluorescenci pozorovat pouze během osvitu např. UV lampou. Velmi blízkým příbuzným jevem je fosforescence, která probíhá i po zhasnutí zdrojového záření, a to až několik dní. V praxi se můžeme setkat například s fosforeskujícími směrovkami k únikovým východům z budov.

Zpět ale k fluorescenci. Jak už bylo zmíněno, v případě rostlin ji způsobují jejich barviva. Tím nejznámějším je CHLOROFYL – zelené barvivo obsažené v rostlinách, sinicích a některých druzích řas. (Známe ho hlavně jako nezbytnou součást procesu fotosyntézy, bez které by se neobešel ani život člověka na této planetě.) Dalšími barvivy schopnými fluorescence jsou například ESKULIN, který najdeme v kůře či pupenech jírovce maďalu („možná ho znáte spíš jako kaštan“), nebo BERBERIN, obsažený v kořenech a stonku vlaštovičníku či dřišťálu.

Člověk se často inspiruje nápady přírody a platí to i v případě fluorescence. Například se člověk naučil využívat rozjasňujících vlastností eskulinu a po jeho chemickém prozkoumání dokázal vytvořit podobně fungující přísady do pracích prášků; díky těmto optickým zjasňovačům je vyprané prádlo zářivě sněhobílé.

IQTIP:

Když už budete mít doma UV zářivku, zkuste si posvítit i na jiné běžné předměty v domácnosti, jako jsou například bankovky, poštovní známky, tonik nebo rozpuštěný prací prášek – a nebudete se stačit divit :-)

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Skautské okénko: Jak se neztratit v přírodě?

Jste na výletě a zabloudili jste. Máte s sebou mapu. Nevíte ale, jak ji natočit, aby vám poradila směr další cesty. Potřebujete tedy zjistit, kde je sever. Ale ouha, jste bez kompasu! Co s tím? Způsobů, jak v  přírodě určit sever, je…

Jak si vyrobit šumivku do koupele?

Perlivky, šumivky nebo bomby do koupele, kdo by je nemiloval. Připravili jsme osvědčený recept, jak je s dětmi vyrobit. 

Vejce jak je možná neznáte!

Natvrdo, naměkko, nahniličko, ztracené, míchané, volské oko, omeleta, sníh… Podívejme se na typický symbol českých Velikonoc z různých pohledů.

Dřevo a les jako ekosystém

Možná jste si všimli při návštěvě iQLANDIE našeho exponátu Stáří dřeva nebo jste již byli v Mirakulu, kde mají na toto téma celou Lesní stezku . Dnes si proto povíme blíže o tom, co je to vlastně ekosystém lesa. Přiblížíme si také dřevo…

Horký led 

Vyrazili jste na zimní výpravu do hor, kolem zuří sněhová vánice a ledový vichr vás okrádá o cenné teplo? Možná patříte mezi šťastlivce s vyhřívanými rukavicemi a přídavnou baterií, která se ještě nestačila vybít. Anebo dáváte přednost…

Magdeburské polokoule – „síla“ vakua

Vakuum je prostor s velmi malou hustotou částic. V tomto prostoru je podtlak, protože tlak plynu ve vakuu je výrazně nižší než normální atmosférický tlak. Toho si byl vědom i Otto von Geuricke, který vynalezl vývěvu a rozhodl se…

Houby do vánočky? 

Možná Vás překvapí, že při pečení vánočky hrají velmi důležitou roli houby. Konkrétně jednobuněčné houbovité organismy zvané Saccharomyces cerevisiae, které do vánočky přidáváme ve formě droždí. 

Paramagnetický kyslík 

Kapalinu vykazující magnetické vlastnosti jsme tu již měli ( Ferrofluid ). Ale už jste někdy slyšeli o tom, že by kyslík reagoval na magnetické pole? Nejspíš to pro Vás bude novinka a není se čemu divit, protože se jedná o…

Trávení škrobů 

Nebojíte se dělat pokusy sami na sobě? Pojďte si s námi vyzkoušet, jak si lidské tělo dokáže poradit s jedním molekulárním obrem pomocí vlastních slin. Řeč je…

Supravodiče a telekineze 

Fascinovala Vás ve Hvězdných válkách mystická „síla“? Myslíte si, že pohybování předměty na dálku je možné jen v pohádkách a filmech? Zatím máte nejspíš pravdu, ale s pomocí vědy a techniky se telekineze může stát…