Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

Jak je možné, že rostliny, které potkáváme každý den, mohou takto krásně světélkovat, ať už růžově, modře nebo žlutě, a my o tom nemáme ani zdání?

Abychom si tento jev vysvětlili, musíme se seznámit s pojmem FLUORESCENCE.

Velmi jednoduše řečeno, fluorescence je druh luminiscence (světélkování), kdy fluorescenční látka, v našem případě rostlinné barvivo, pohlcuje ultrafialové (UV) záření a jeho energii vyzařuje zpět v podobě viditelného světla. Celý děj je velmi rychlý, proto můžeme fluorescenci pozorovat pouze během osvitu např. UV lampou. Velmi blízkým příbuzným jevem je fosforescence, která probíhá i po zhasnutí zdrojového záření, a to až několik dní. V praxi se můžeme setkat například s fosforeskujícími směrovkami k únikovým východům z budov.

Zpět ale k fluorescenci. Jak už bylo zmíněno, v případě rostlin ji způsobují jejich barviva. Tím nejznámějším je CHLOROFYL – zelené barvivo obsažené v rostlinách, sinicích a některých druzích řas. (Známe ho hlavně jako nezbytnou součást procesu fotosyntézy, bez které by se neobešel ani život člověka na této planetě.) Dalšími barvivy schopnými fluorescence jsou například ESKULIN, který najdeme v kůře či pupenech jírovce maďalu („možná ho znáte spíš jako kaštan“), nebo BERBERIN, obsažený v kořenech a stonku vlaštovičníku či dřišťálu.

Člověk se často inspiruje nápady přírody a platí to i v případě fluorescence. Například se člověk naučil využívat rozjasňujících vlastností eskulinu a po jeho chemickém prozkoumání dokázal vytvořit podobně fungující přísady do pracích prášků; díky těmto optickým zjasňovačům je vyprané prádlo zářivě sněhobílé.

IQTIP:

Když už budete mít doma UV zářivku, zkuste si posvítit i na jiné běžné předměty v domácnosti, jako jsou například bankovky, poštovní známky, tonik nebo rozpuštěný prací prášek – a nebudete se stačit divit :-)