Zdá se, že používáte zastaralý prohlížeč, jenž nepodporuje moderní technologie pro zobrazování obsahu na webu, proto stránky nemusí vypadat či fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Nastavení cookies

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

To nám pomáhá poskytovat vám nejlepší možné služby a nabídky.

Nakup lístky se slevou až 20% a přijď si otestovat své znalosti!
Zobrazit vstupenky
  1. Úvod
  2. iQBLOG
  3. Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

Fluorescence aneb rostliny pod UV lampou

25.06.2021

Když příroda malovala, stvořila nepřeberné množství druhů rostlin s takřka nekonečnou škálou barev a odstínů, kterými se můžeme kochat. Co když ale rostliny nabízejí ještě mnohem zajímavější paletu než jen tu viditelnou na první pohled? Ve videu se podíváme pod povrch některých rostlin a běžné denní světlo nahradíme UV zářením.

Jak je možné, že rostliny, které potkáváme každý den, mohou takto krásně světélkovat, ať už růžově, modře nebo žlutě, a my o tom nemáme ani zdání?

Abychom si tento jev vysvětlili, musíme se seznámit s pojmem FLUORESCENCE.

Velmi jednoduše řečeno, fluorescence je druh luminiscence (světélkování), kdy fluorescenční látka, v našem případě rostlinné barvivo, pohlcuje ultrafialové (UV) záření a jeho energii vyzařuje zpět v podobě viditelného světla. Celý děj je velmi rychlý, proto můžeme fluorescenci pozorovat pouze během osvitu např. UV lampou. Velmi blízkým příbuzným jevem je fosforescence, která probíhá i po zhasnutí zdrojového záření, a to až několik dní. V praxi se můžeme setkat například s fosforeskujícími směrovkami k únikovým východům z budov.

Zpět ale k fluorescenci. Jak už bylo zmíněno, v případě rostlin ji způsobují jejich barviva. Tím nejznámějším je CHLOROFYL – zelené barvivo obsažené v rostlinách, sinicích a některých druzích řas. (Známe ho hlavně jako nezbytnou součást procesu fotosyntézy, bez které by se neobešel ani život člověka na této planetě.) Dalšími barvivy schopnými fluorescence jsou například ESKULIN, který najdeme v kůře či pupenech jírovce maďalu („možná ho znáte spíš jako kaštan“), nebo BERBERIN, obsažený v kořenech a stonku vlaštovičníku či dřišťálu.

Člověk se často inspiruje nápady přírody a platí to i v případě fluorescence. Například se člověk naučil využívat rozjasňujících vlastností eskulinu a po jeho chemickém prozkoumání dokázal vytvořit podobně fungující přísady do pracích prášků; díky těmto optickým zjasňovačům je vyprané prádlo zářivě sněhobílé.

IQTIP:

Když už budete mít doma UV zářivku, zkuste si posvítit i na jiné běžné předměty v domácnosti, jako jsou například bankovky, poštovní známky, tonik nebo rozpuštěný prací prášek – a nebudete se stačit divit :-)

Komentáře (0)

Načítám...

Mohlo by vás zajímat

Jak postavit plechovku na hranu?

Dokážeš postavit plechovku na hranu tak, aby se nezvrátila a vydržela takto třeba celý večer? Zkus si to. Nejspíš zjistíš, že to není jen tak, že budeš muset plechovce nějak pomoci. Ale když nenápadně použiješ náš fígl, nikdo si ničeho…

Kovová voda – fascinující experiment z českých luhů a hájů

O vodě už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale o zvláštním druhu vody, který se chová jako kov, možná ještě nic. Jak taková voda může vypadat? K čemu vlastně je? A kdo s touto vodou přišel?

Cyklodextriny: Malé molekuly s velkým využitím

Možná jste o cyklodextrinech nikdy neslyšeli, ale ve skutečnosti se s nimi setkáváme téměř každý den. Cyklodextriny jsou totiž molekuly, které se používají v mnoha oblastech, jako jsou potraviny, kosmetika či lékařství.

Magnetoreologie – jak se dá voda „zmrazit” pomocí magnetu

Všichni víme, co jsou magnety – malé kousky materiálu, které k sobě přitahují kovové předměty jako například spony nebo nůžky. Při použití magnetu však takové předměty zůstávají nezměněny. Nůžky zůstávají stále stejnými nůžkami a spony…

Zemětřesení

Při návštěvě iQLANDIE si v expozici Živly můžete s radostí vyzkoušet exponát Zemětřesení, zažít ale skutečné zemětřesení na vlastní kůži by byl spíše děsivý zážitek. Jedno takové minulý týden postihlo Turecko, a to nás přivedlo na…

Lyžařské vosky 

Možná Vás napadají fundovanější stránky o správné technice mazání běžek na Váš další výlet nebo závod. A máte pravdu! My si ale v tomto článku povíme, proč nám vlastně lyže po sněhu jede, a jak vůbec lyžařské vosky fungují. 

Kde zapadá Slunce? Zimní slunovrat 

„Kde zapadá Slunce?“ – Každý den musíme odpovídat na spoustu těchto zdánlivě banálních otázek. „Slunce přece zapadá na západě!“ – „Ale my nemáme okna k západu, a já ho vidím zapadat…“…

Podzimní barvy listí

První podzimní den letos vycházel na pátek 23. září. Příroda se však podle našeho kalendáře neřídí, a proto můžeme typické podzimní jevy pozorovat mnohem dříve. Ano, řeč je hlavně o barevných změnách listů a jejich opadávání. Víte proč a jak…

Ať žije kostlivec!

Ano, ano, už je to tady, blíží se nám Halloween, a to je nejvyšší čas oslavit dva svátky populární halloweenské oslavy. Kostlivce! Ano, myslím to vážně, Halloween má opravdu svátky dva – světový den kostí a kloubů (12. 10.) a…

Matematika v lidském těle: Světový den srdce

A je to tady! Světový den srdce. Asi si myslíte, že jsme si popletli září s květnem. Vždyť máj, tedy květen je lásky čas a srdce je symbolem lásky. Ale ne! Opravdu, Světový den srdce připadá na 29. září.